Bulharskou politikou v době adventní otřásla velmi nemilá skutečnost – seznam pracovníků a spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti (Daržavna sigurnost, DS), působících v diplomacii dnešního Bulharska. Je na něm 45 procent z celkového počtu současných a minulých (nedávných) vedoucích zastupitelských úřadů, tj. velvyslanců a generálních konzulů. Ze 191 je v tuto chvíli ve funkci v zahraničí 40 a v Evropě pokrývají celý Balkán, polovinu EU a několik neunijních států.
Ze zatím prolustrovaných institucí bulharskou tzv. komisí o složkách (oficiálně Komisí o publikování dokumentů a zveřejnění příslušnosti bulharských osob ke Státní bezpečnosti a výzvědným službám Bulharské lidové armády) je procento spolupracovníků a agentů mezi velvyslanci a generálními konzuly nejvyšší. Logické – verbovali se ti, co měli příležitost, a naopak – dávala se příležitost těm, co byli naverbováni. 21 let po konci komunistického režimu je to ovšem na pováženou. Třeba i proto, že velká část právě těch pozitivně lustrovaných diplomatů se podílela na vstupu země do NATO a do evropských struktur.
Ačkoliv Bulhaři považují český příklad v mnoha ohledech za hodný následování, lustrace je nijak podstatně neoslovily. V roce 2009 se nová povolební většina v parlamentu pokusila začít od svého jednacího řádu a odhlasovala, že spolupracovníci bývalé DS nesmí do parlamentních vedoucích funkcí a nebudou zařazováni do mezinárodních delegací. Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil s tím, že by se jednalo o výjimku z nediskutovatelné rovnosti před zákonem.
Měl pravdu… Slovo lustrace se v bulharštině používá výjimečně, a když vzduchem začnou svištět obvinění z čistky, vypadá vše velmi dramaticky. Po dvaceti letech je také velmi sporná možnost vytváření jakýchkoli úplných seznamů agentů, protože složek velmi velmi ubylo. Přesto se ví, že celých 11 procent zaměstnanců dnešní Státní agentury pro národní bezpečnost (bulharsky zkráceně DANS) spolupracovalo nebo přímo pracovalo v Státní bezpečnosti. V zemi, která má za 21 let už jedenáctou vládu (a kontinuita práce jednotlivých vlád za tu dobu nebyla znát), kde je obyvatelstvo kvůli ekonomickým a etnickým problémům velmi politizované, to asi není problém nejhorší, ale patří k nejsilněji kompromitujícím před vnějším světem.
Současná vláda, která se prezentuje a snaží vystupovat jako zatím nejradikálnější v boji proti společenským nešvarům, po své poslední předvánoční schůzi požádala prezidenta Georgi Parvanova (agenta s krycím jménem Goce!) aby odvolal vedoucí zastupitelských úřadů – spolupracovníky DS. Ten předtím vyzval k posouzení každého konkrétního případu podle kvality práce dotyčné osoby, pak odmítl problém nadále komentovat s tím, že se bude zabývat důležitějšími vnitropolitickými problémy. Jak bude reagovat na žádost vlády, se ještě neví. Image Bulharska ve světě by však pozitivní odpověď velmi prospěla.
- Státní znak Bulharska autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2204/220315.jpg
- Ministr zahraničí Bulharska Nikolaj Mladenov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2204/220311.jpg
- Bulharský parlament autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2204/220313.jpg
