Blog Martina Řezníčka: Trump slíbil vrátit Americe lesk, leštidlo ale stále hledá

Je-li něco, čím se administrativa Donalda Trumpa ve svém prvním roce vyznačovala možná podobně často jako různými aférami a spornými verdikty, jsou to paradoxy. Před pouhým rokem a přechodným obdobím k tomu si Američané vybrali Donalda Trumpa jako prvního mezi rovnými. Z historické perspektivy zanedbatelně krátká doba. Závěr tohoto roku ale Trumpa zastihl jako nejméně oblíbeného nájemce Bílého domu od té doby, co se této disciplíně přiřazují čísla.

Prezidentovi tedy většina Američanů podle průzkumů nevěří, ale hospodářství za jeho vlády ano. Ekonomický růst i nezaměstnanost pokračují v trendech započatých jeho předchůdcem, burzovní indexy pravidelně přepisují své vlastní rekordy a Trump se těmito úspěchy také často a rád chlubí, a to i při zahraničních návštěvách.

Ve své administrativě má v těch nejvyšších i řadě nižších pozic zástupce proudu, který se k Rusku staví značně zdrženlivě. On sám však na adresu prezidenta Putina na rozdíl od svých politických soupeřů i spojenců nepronesl špatné slovo.

Trumpův rok: 20. ledna 2017 byl Donald Trump inaugurován 45. prezidentem USA

Vyšetřování ruského vměšování do voleb a možných kontaktů svého štábu s Moskvou považuje za nesmyslné a nespravedlivé, přestože se na škodlivosti ruských aktivit shodnou jak tamní tajné služby, tak klíčoví hráči z obou stran v Kongresu. Pro prezidenta a jeho potenciál věci měnit je to koule u nohy, jejíž váhu nelze podceňovat.

Potichu mění budoucí podobu USA

Dalším paradoxem je fakt, že zatímco se velká pozornost médií věnuje právě těmto šetřením na několika úrovních, uniká jim změna, která může být svým charakterem pro budoucnost Spojených států klíčová. Není na ní v historickém pohledu nic neobvyklého, takto se administrativy obou stran chovají, ale to ještě neznamená, že není podstatná.

Trumpova administrativa potichu jmenuje do nižších soudcovských pozic jednoho konzervativce za druhým, kteří mohou život ve Spojených státech tak odvislý od verdiktů této složky moci ovlivnit na generaci dopředu. Jako by tato skutečnost stála ve stínu jednoho z několika mála velkých úspěchů prezidenta Trumpa – prosazení uznávaného konzervativce Neila Gorsucha do vlivné lavice Nejvyššího soudu.

Jako kandidát Trump mluvil o policistech a lidech v uniformách obecně s velkou úctou. Jako prezident označil vrcholný federální vyšetřovací orgán, tedy FBI, za organizaci, která se nachází „v troskách“ a kterou opět vrátí na tu správnou cestu.

Slibovaná vítězství zatím nepřišla

Jako kandidát Trump sliboval legislativní smršť, která Americe vrátí lesk. Jako prezident ale leštidlo stále hledá. Postupná a strukturovaná spolupráce s paralyzovaným Kongresem, kde republikáni ovládají obě komory, neexistuje. Místo toho prezidentův tým s některými spojenci na onom zákonodárném vršku, bez nichž nebude mít v Oválné pracovně co podepisovat, zachází jako s rivaly. Donald Trump vzbudil obrovská očekávání. Politický novic, který chtěl vysušit washingtonskou bažinu. Sliboval tolik vítězství, z nichž měli být Američané unavení.

První rok v úřadě není lehký, nikdy ani pro nikoho, ale zároveň to je údobí, kdy bývá vyšší šance přijmout zásadní zákony, a tudíž splnit sliby. Letos vše ovládne kampaň před podzimními volbami do Kongresu a zbývající dva roky už budou Američané zase vzhlížet k dalším volbám prezidentským. Ano, je to permanentní kampaň. Právě proto se k prvnímu roku nové administrativy vždy upíná taková naděje.

Trump dokázal prosadit revoluční daňovou reformu, zbavit se mnohých regulací a vyvázat Ameriku z některých mezinárodních závazků. Jeho stoupencům ale tohle nejspíš stačit nebude.

Vystudoval masovou komunikaci se zaměřením na mezinárodní studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2000 pracoval v Praze a Londýně v české redakci BBC, od roku 2006 v zahraniční redakci ČT, kterou vedl v letech 2008 až 2012. Od ledna 2013 do letošního roku byl zahraničním zpravodajem ČT v USA.

Zpravodaj ČT Martin Řezníček
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...