Blog: Akcie Unipetrolu jsou na rekordní úrovni, vyplatí se. Ale i některé další tituly mohou být pro investory zajímavé

Akcie Unipetrolu v letošním roce přidaly zhruba 80 procent a jejich úroveň je nejvyšší za téměř deset let. Důvodem je především příznivá situace v petrochemickém odvětví, která přeje rafinérským a petrochemickým maržím. Dařit se bude ale i jiným titulům, zajímavý je třeba bankovní sektor či pojišťovnictví.

Akcie Unipetrolu v letošním roce přidaly zhruba 80 procent a jejich úroveň je nejvyšší za téměř deset let. Důvodem je především příznivá situace v petrochemickém odvětví, která přeje rafinérským a petrochemickým maržím. Atmosféru na akciových trzích komentuje analytik investičního bankovnictví Komerční banky Miroslav Frayer.

Na jedné straně stojí vstupy v podobě ropy, které jsou levné, na straně druhé pak poptávka po produktech Unipetrolu – i ta zůstává nadále vysoká. Společnost se tak těší vysoké tvorbě cash flow, kterou navíc umocňuje i vyplacené pojistné plnění. V příštím roce by Unipetrol měl spustit novou polyetylenovou jednotku, která měla původně nahradit dosluhující jednotku ze 70. let. Nicméně management díky vysoké poptávce po polymerech nižší jakosti zvažuje její pokračující provoz, což by se projevilo na výrazném růstu ziskovosti již v průběhu druhé poloviny příštího roku.

Trhy zároveň spekulují nad možností vyšší výplaty dividendy, což by se líbilo investorům. Její nárůst nevyloučil ani sám finanční ředitel skupiny. Volné prostředky ale zamýšlí investovat i do nových akvizic. Z pohledu relativního ocenění vůči ostatním konkurentům se zdají být akcie Unipetrolu navíc stále mírně podhodnocené. Zájem o ně by tak měl podpořit i tento argument.

Za zvážení stojí ale i další akcie

Téměř 40 procent v letošním roce přidaly také akcie mediální skupiny CME. Její akcie doporučuje tým finančních specialistů Komerční banky kupovat již delší dobu. Jejich vývoj v letošním roce zatím potvrzuje, že to je správný směr. Prostor pro další růst je tak možná již mírně omezený, dlouhodobě ale potenciál podle analytiků KB stále existuje, a to hlavně díky růstu HDP a vyšším investicím inzerentů do reklamy.

CME je sice poměrně zadlužená společnost, ale v současné době se zdá, že její zadlužení je udržitelné a že firma je schopna splácet dluhy. V horizontu dvou až tří let by se tak mohla dostat na průměr trhu. CME je zároveň jedna z mála firem na českém trhu, které neplatí dividendu, ale očekávám, že by možná mohla již ze zisku za rok 2019 nějakou dividendu vyplatit, pokud ekonomický růst a její hospodaření zůstane nadále příznivé.

obrázek
Zdroj: ČT24

Dařit by se mělo i finančnímu sektoru, když hospodářský vývoj nahrává vyššímu úvěrování podniků i fyzických osob. Navíc ČNB pravděpodobně zvýší úrokové sazby, což se bude promítat do jejich ziskovosti, a akcie bank by tak mohly pokračovat v růstu.

Ekonomický vývoj hraje roli i u pojišťoven. Ty obecně investují do méně rizikových instrumentů, například dluhopisů, které drží do doby jejich splatnosti. Při reinvestování prostředků pak v době zvyšujících se sazeb nakupují dluhopisy s vyšším výnosem. Rostoucí HDP zvyšuje bohatství domácností a firem, které se snaží svůj majetek více chránit, čímž dlouhodobě vzniká vyšší poptávka po pojišťovacích produktech. Vienna Insurance Group (VIG) má velkou expozici vůči střední a východní Evropě, která se v současné době těší vysoké ekonomické aktivitě, a tudíž by z takového prostředí měla do budoucna těžit.

Kandidátem na slušný vývoj je i tabákový výrobce Philip Morris ČR, který dlouhodobě nabízí slušnou dividendu, navíc ve světě jeho mateřská společnost boduje s novou technologií IQOS, tedy cigarety, které tabák nespalují, ale jen ohřívají, takže neuvolňují škodlivé látky. V Česku sice zatím výrobu této technologie zavádět nebude, ale do místní továrny se kvůli tomu přesune produkce z jiných evropských závodů.

Díky tomu Philip Morris ČR využije naplno své výrobní kapacity, což se promítne i na jeho celkové ziskovosti. Dodatečný příjem by pak PMČR mohl získat i z prodeje nových cigaret s technologií IQOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...