Balkánský novinářský příběh

Když jsem se minulý týden dočetl, že regionální pobočka Mezinárodního tiskového institutu SEEMO (South East Europe Media Organization) udělila Cenu za porozumění v jihovýchodní Evropě Borisu Bergantovi, vzpomněl jsem si na nedávný koncert Gorana Bregoviče na Staroměstském náměstí, o kterém informovala slovem i obrazem také Česká televize. Pořad Reportéři ČT ukázal, jak sdružení občanů bývalé Jugoslávie „Lastavica“ nejen zorganizovalo koncert zdarma pro Pražany, ale také dalo dohromady velvyslance čtyř republik, z nichž některé spolu ještě nedávno válčili (Srbsko, Chorvatsko, Bosna-Hercegovina, Makedonie). A právě z této doby pochází příběh, který mám spojený také s Bergantovým jménem.

Jméno Borise Berganta v Česku asi nikomu nic neříká, možná s výjimkou těch rozhlasových a televizních pracovníků, kteří s ním přišli do styku v jeho bývalých funkcích náměstka ředitele veřejnoprávního Slovinského rozhlasu a televize a viceprezidenta Evropské vysílací unie EBU.

S Borisem jsme se setkávali na konferencích a seminářích, na nichž se diskutovalo o médiích v postkomunistické Evropě. Nezapomenu na jeden večer ve Vídni, kde mi Bergant představil Kemala Kurspahiče. Při večerní konverzaci u sklenice vína jsem vyslechl detaily dramatické ságy o profesionální solidaritě novinářů a slušných lidí vůbec.

Kemal Kurspahič byl šéfredaktorem sarajevského deníku Oslobodenje, jenž jako jediný nepřestal vycházet v obleženém Sarajevu v průběhu srbské blokády v letech 1992-95. Tuto historii později Kurspahič, kterého nezávislý americký časopis World Press Review vyhlásil „novinářem roku 1993“, popsal v knize „Dokud Sarajevo bude existovat…“ (As Long as Sarajevo Exists).

Když Bosna na jaře 1992 po referendu vyhlásila nezávislost, srbská menšina s podporou jugoslávské armády začala obsazovat Bosnu a obklíčila Sarajevo. „Nebylo čím se bránit. Jediný, kdo měl zbraně, byli veksláci, lidé spojení s černým trhem, podsvětí. Byli to oni, kteří v prvních týdnech bránili a ubránili Sarajevo,“ vysvětlil mi Bergant a já v té chvíli lépe pochopil Kusturicův film Underground.

„Nešlo jenom o to ubránit se Srbům, ale také zachovat v Sarajevu civilizovaný život, s normálními fungujícími strukturami, nebýt závislý na polosvětě, který ovládl život v Sarajevu,“ pokračoval Bergant a Kurspahič k tomu dodal: „Když jsem chtěl dostat své staré rodiče ven z města, musel jsem za to zaplatit dvěstě marek za osobu, taková byla taxa.“ Bylo důležité dát lidem najevo, že veřejné instituce se nerozpadly a nepřestaly existovat.

Když blokáda začala, a redakce a tiskárna deníku Oslobodenje se staly jedním z hlavních cílů srbského ostřelování, šéfredaktor Kurspahič a jeho redaktoři se rozhodli, že budou pokračovat ve své práci, pokud to půjde. Aby to bylo možné, potřebovali pomoc zvenčí. Ve spolupráci s Mezinárodní federací novinářů (IFJ), Mezinárodním tiskovým institutem (IPI) a s UNESCO vzniklo v Ljubljani regionální centrum pro pomoc novinářům ve válkou postižené Jugoslávii. Další podpora přicházela z chorvatského Záhřebu. V útulné vídeňské „heuriger“ jsem od Berganta vyslechl historky o tom, jak se kupoval papír, tiskárenský materiál, který se pak pašoval do Sarajeva.

Když bombardování zničilo autopark redakce, a cílem útoků se staly i sarajevské trafiky, vytištěný náklad rozváželi samotní redaktoři, a noviny putovaly náhradními distribučními kanály z ruky do ruky. Mezinárodní solidarita přinesla ovoce. Oslobodenje nepřestalo vycházet a od dubna 1993 se ve slovinské Ljubljani a v chorvatském Záhřebu dokonce začala tisknout exportní verze pro zahraničí.

Během tří let blokády přišlo o život pět zaměstnanců redakce, přes dvacet jich bylo zraněno, mezi nimi i Kurspahič, kterého sice nezasáhla kulka, ale dodnes kulhá poté, co havaroval v autě unikajícím před palbou ostřelovačů.

Slavná historie deníku Oslobodenje po uzavření Daytonských dohod v roce 1995 brzy skončila. V mírových dobách ztratil svoji obrovskou popularitu u čtenářů ve prospěch nových, komerčně lépe vedených novin. Jeho vlastníky se staly finanční investoři. Někdejší šéfredaktor Kemal Kurspahič se ze z Bosny vystěhoval a žije v USA.

Nicméně Bergantovo a Kurspahičovo vyprávění mne znovu utvrdilo v názoru, že noviny a média nejsou jenom prostředkem k vydělávání peněz, byznysem, kterému by se mělo všechno podřídit, ale také kulturním a duchovním statkem, který zvláště v krizových dobách může sehrát pozitivní civilizační roli.

  • Boris Bergant zdroj: www.bakaforum.net http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1153/115296.jpg
  • Kemal Kurspahič zdroj: www.usip.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1153/115297.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...