Ankarské demonstrace z dálky

Byl krásný teplý večer, vracela jsem se z večírku a rozhodla se dojít pro taxi k Labutímu parku. Z dálky mi bylo jasné, že Atatürkova třída asi průjezdná není – davy skandujících i jen přihlížejících lidí, opodál vůz hlavní opoziční strany, přicházeli další, někteří zřejmě zkušenější či realističtější s šátky přes obličej.

Až ráno jsme se ze zpráv dozvěděla, že Ankařané v ten večer poprvé projevili svou podporu demonstrantům v Istanbulu a mnozí za ni patřičně zaplatili. Od té doby, i když po večerech již centrem nechodím, se protesty v jistém smyslu staly součástí našich dní.

K  místům, kde to každou noc bouří, se dostanu pěšky během půlhodiny, městskou dopravou za dvacet, autem do deseti minut. Jsem tam poměrně často. V uplynulých dvou týdnech se stejně jako ostatní snažím zbytečně nesestupovat do podchodu u metra – pokud právě u něj večer rozháněli demonstranty, drží se v něm i ráno zbytky slzného plynu. Brzy ráno je sem tam vidět plechovka od slzného plynu, kterou za rozbřesku nestihli uklidit. Pomlácené reklamní plochy a autobusové zastávky, ale neporušené výlohy obchodů. Rozbité dlaždičky v autopodjezdech. Úklidová četa drhne sprejové nápisy z jedné zdi a další proudem vody omývá chodníky. Jinak klid, běžný den, všední ruch. V Labutím parku (Kuğulu Parkı) bylo pár stanů, ale na žádost policie byly po několika dnech a nocích odklizeny. Na rozdíl od Istanbulu tu žádná část města není událostmi paralyzována.

Po páté hodině odpolední se tu zpomaluje a zastavuje provoz. Snažíme se pak tím směrem nechodit a nejezdit, nikam bychom se nedostali. Německá škola, stojící v inkriminovaných místech, omezila vyučování a končí v jednu. Prý to před ní po ránu vypadá jako po boji – právě v těch uličkách se střetávají demonstranti s policií. Francouzská škola, která je na okraji města přes20 kmod centra, také zrušila všechny kroužky a večerní akce, včetně předprázdninového školního svátku, závěrečná školní představení se stahují na denní dobu. Poslední školní autobus odjíždí každý den v 15:15 hod. – musí včas rozvézt i žáky, kteří bydlí v centru, a neuvíznout přitom v nekonečných zácpách, které jsou teď kvůli protestům horší.

Někteří turečtí gymnazisté prý ráno do školy přicházejí potlučení, s modřinami a zarudlýma očima. Moje devítiletá dcera vyprávěla, že její kamarádka skoro do rána nespala – čekala na maminku (tatínek s nimi není), která šla demonstrovat. Holčička ji vyhlížela z okna, protože bydlí ve vnitřní části města, a měla o ni strach. Vrátila se jí, jen oči prý měla rudé a pálilo ji v nose. Co kdyby byla skončila zraněná v nemocnici?

Z našich oken je dobrý výhled na střechy centrální části města a kopce za nimi. V podvečer podle kroužícího vrtulníku poznáme, kde se v té chvíli protestujících srocují – u Labutího parku (labutě evakuovali, aby jim neškodil slzný plyn), dále u obchodní ulice Tunalı Hilmi (která rozhodně není honosnou třídou, jak někdo z našich novinářů psal) nebo až u velké křižovatky Kızılay (Červený půlměsíc.) Někdy se skupinka 20 – 30 demonstrantů s vlajkami okolo půlnoci vyšplhá až skoro k nám a na cestě domů něco skanduje. Projíždějící auta je zdraví bodrým houkáním.

Okolo 21. hodiny se lidé v okolních domech postaví k otevřeným oknům a bouchají na kuchyňské hrnce. Každý večer. Zpočátku jim to vydrželo dlouho a blikali do toho světly v místnostech. Teď už je to po půlhodině přestává bavit, v sobotu ani ne po 10 minutách. Je to nepříjemný zvuk. A i když jde o projev solidarity, šířící se po velké části Turecka, a svéráznou demonstraci, je to akce poněkud zbytečná, byť vytrvalá. Politici si jí nevšímají – nijak je neobtěžuje a k ničemu nenutí ani neprovokuje. Aktivně protestující davy na tuto podporu nemají čas myslet, protože právě oni jsou viditelní a stojí proti pořádkovým silám. A hlavně – je jistě jednoduché bouchat z okna na kastrol, když to nikoho k ničemu nezavazuje a nejde se „s kůží na trh“. Děti ze sousedství to velmi baví, i když třeba čtyřletý kluk asi skutečně neví, proč dospělí najednou dělají tak neobvyklé věci.

Jsem tu cizinka, jsem tu dočasně. Demonstrovat nechodím. Jelikož je v zahraničních médiích informací o zdejším dění hodně, nekomentuji. Zprávy však čtu, dění mě zajímá a ankarské demonstrace na podporu protestujících proti zničení parku Gezi v Istanbulu jsou v mých dnech běžně přítomné, i když trochu jinak, než kdybych byla Turkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...