Začínali točením vlastních videí, která dávali na internet. Teď si však nacházejí cestu do klasických redakcí. Z youtuberů se stávají novináři a televizní moderátoři. Může to ale přinášet rizika. Například v tom, že youtubeři si často vydělávají propagací různých produktů. Jaké to má výhody pro redakce, a jaké problémy naopak může tento trend přinášet? Téma pro Newsroom ČT24.
Z YouTube a Instagramu do redakcí a naopak. Hraje se o diváky i vliv na sítích
Nikola Čechová je známá spíše jako Shopaholic Nicol. Na serveru YouTube má více než 470 tisíc sledujících. Začínala tím, že natáčela videa o nákupech. Od tohoto týdne uvádí Snídani s Novou, přičemž v minulosti moderovala i několik epizod diskusního pořadu V centru na Televizi Seznam.
S tím je spjatý další youtuber, Karel „Kovy“ Kovář. Jeho kanál má na YouTube více než 760 tisíc sledujících a on teď natáčí videa a moderuje pro Televizi Seznam. Zdá se, že přišel nový trend, kdy redakce klasických médií navazují spolupráci s lidmi, kteří se stali populárními díky vlastním videím.
Stalo se to například už reportéru Janku Rubešovi ze Seznamu. Ten také začínal vlastní tvorbou, kterou dával na platformu Stream.cz. „Já jsem vždycky byl kluk, co točil videa. A z nějakého záhadného důvodu jsem se dostal do té novinářské branže. Asi někdo řekl – to, co děláš, je vlastně novinařina,“ popisuje dnes. Jeho cíle se tím ale nezměnily. „Je pro mě pořád nejzásadnější ukázat něco skrz kameru do pokojíčku nebo obýváku a ukázat to co nejpravdivěji, co to jde,“ říká reportér.
Reportér Televize Seznam Janek Rubeš: Žádný člověk nemůže být stoprocentně objektivní (zdroj: ČT24)
Youtubeři přinášejí pozornost
Proč dnes mají redakce zájem o známé osobnosti internetu? „Výhody pro médium jsou určitě obrovské, když si vezmou člověka, který byl předtím velmi aktivní a úspěšný na sociálních sítích. Přitahuje pozornost a tu pozornost nese s sebou do toho média,“ vysvětluje děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová.
Netýká se to jen youtuberů, ale také například karikaturistů a kolážistů. Například týdeník Reflex spolupracuje se satirikem Tomášem Břínkem, známým pod zkratkou TMBK. Na Facebooku ho sleduje 93 tisíc lidí, na Instagramu dvakrát tolik. „Spolupráce s ním se nám vyplatila. Jeho prostřednictvím jsme oslovili cílovou skupinu, která by jinak ke značce Reflexu nepřišla,“ říká šéfredaktor časopisu Marek Stoniš.
K podobnému kroku se nově odhodlal i Deník N, který na svých stránkách bude jednou týdně dávat prostor karikaturistovi Jazovi, autorovi populárních Oprásků sčeskí historje. Ty mají na Facebooku přes 100 tisíc sledujících.
Spolupráce s takzvanými influencery, tedy lidmi úspěšnými na sociálních sítích, ale má i svá rizika. „Když máte slavného novináře, tak bude chtít víc peněz, bude daleko větší šance, že vám ho přetáhne nějaká konkurence, a přechází vám vždycky celá značka,“ říká děkanka FSV UK.
„To riziko je, že když lidi budou posuzovat značku Reflex jenom podle TMBK, který má svou silnou fanouškovskou základnu na sociálních sítích, tak může dojít k nějaké deformaci obrazu té značky,“ dodává Marek Stoniš.
Newsroom ČT24 (zdroj: ČT24)
Z reklamy k novinařině?
Dalším problémem může být třeba to, že youtubeři si často vydělávají propagací různých produktů. Při přechodu k žurnalistice se tak mohou dostat do střetu zájmů. „Já v tom vidím obrovský problém, když novinář spojuje svoje jméno s nějakou konkrétní značkou. Víme, že zákon na to pamatuje – u veřejnoprávních médií něco naprosto nemyslitelného,“ vysvětluje Němcová Tejkalová.
„Máte lidi, kteří jsou nějak spojení s propagací kosmetických produktů, další s oblečením a tak podobně, jako je třeba Shopaholic Nicol,“ říká Němcová Tejkalová. Zrovna u Nikoly Čechové ale moderaci Snídaně s Novou jako příliš problematickou nevnímá. Jde totiž spíše o lifestylový pořad. „Ale ve chvíli, kdy by se jednalo třeba o přechod do politického zpravodajství, tak bych to vnímala jako maximálně problematické,“ dodává.
Změnu ve svém přístupu k propagaci přiznává i Janek Rubeš. „Určitě to vyřazuje veškeré politické spolupráce. Když mě třeba před lety oslovila nějaká politická strana, abych jim natočil videa, tak jsem o tom vůbec nemusel uvažovat, protože jsem nebyl novinář a pomohl jsem jim natočit videa. Dnes bych v žádném případě takovou věc nemohl dělat,“ říká.