Proč chce aplikace simulující baterku znát vaši polohu? Lidé nepřemýšlí, co do mobilu stahují

Mladí lidé na sebe na sociálních sítích mnohdy řeknou věci, které by na ulici nikdy nikomu neprozradili. Komunikují spolu navíc takovým způsobem, který například herečku Ivu Pazderkovou dovedl k tomu, že se odhlásila z Facebooku. Řekla to v pořadu Fokus Václava Moravce. Spolu s dalšími hosty se shodla, že stále chybí osvěta, jak se v prostředí internetu chovat. Bývalý policejní detektiv Jiří Ráž v této souvislosti upozornil, že lidé vůbec nepřemýšlí, co si instalují do telefonů. Nezarazí je například, proč chce aplikace simulující baterku zobrazit jejich polohu či kontakty.

Děti a mladí lidé nemají na sociálních sítích mnohdy absolutně žádné zábrany. Odhalují a sdílí i nejintimnější okamžiky ze svého soukromého života, které by v reálném životě nikdy nikomu neřekli.

Podle psycholožky a sexuoložky Laury Janáčkové za to může jejich nevědomost. „V ordinaci se setkávám s tím, že mnoho lidí si neuvědomuje dosah věcí, které budou následovat. Na druhé straně každý člověk je sociální, přeje si mít přátele, vynikat, být obdivován, mít pozitivní zpětnou vazbu, která ho posune dál. Na internet tak dává spoustu věcí, ale svůj život v reálu neprožívá,“ řekla ve Fokusu VM.

Spolu s odborníkem na kybernetickou bezpečnost Alešem Špidlou proto vidí veliké riziko v okouzlení z velkého množství mnohdy imaginárních přátel. Nedávno na to upozornil i bývalý viceprezident společnosti Facebook Chamath Palihapitiya, podle kterého sociální média ničí základy fungování společnosti.  

Fokus Václava Moravce o sociálních sítích a internetu (zdroj: ČT24)

Ukazuje se to už u vzájemné komunikace, kdy se v diskusích mnohdy používají výrazy, které by lidé do očí nikomu neřekli. Ostatně právě to bylo důvodem, proč se například herečka Iva Pazderková rozhodla odhlásit z Facebooku.

„Když přijdu v obchodě k paní prodavačce a řeknu: ‚Mňau dámo, vypadáte opravdu otřesně. Musíte zhubnout dvacet kilo, tváříte se jako kráva.' Tak to není systém komunikace, který je přípustný. To se ale přesně děje na sociálních sítích a v absurdní míře. Děsí mě, že spolu takto mladí lidé komunikují,“ řekla.

Málokdo podle Pazderkové přitom ví, že výroky na sociálních sítích jsou žalovatelné. „Osvěta je tak minimální a podceňovaná, že se to přijalo jako společenská konvence, že je standardní, že se takto komunikuje,“ zlobí se herečka. 

Na internetu horší než venku na ulici

Odborníci už se ale neshodnou, kdo je sociálními sítěmi nejvíc ohrožen. Sexuoložka a psycholožka Laura Janáčková mluví o nejmenších dětech. „Maminky na ně nemají dostatek času, a proto jim dávají tablety. Vidíme to už v kočárku… Později mají rodiče pocit, že když jsou děti doma, mají je pod kontrolou. Ale právě doma se můžou na internetu setkávat s daleko horšími věcmi a zkušenostmi než na ulici,“ upozornila.

Místo fotbalu s kamarády si pak mladí lidé často vynahrazují potřebný sociální kontakt právě na sociálních sítích, kde se svými vrstevníky komunikují. Podle Janáčkové je v tomto ohledu největší slabinou Facebooku buzení dojmu důvěryhodnosti: „Lidé důvěřují tomu, že je to stejné, jako když se s někým potkají. Jenomže to samozřejmě stejné není.“ Zmínila například  sílu neverbální komunikace, kdy se lidé navzájem poznávají už samotným pohledem jeden na druhého.

Prarodiče v pasti sociálních sítí

Podle sociologa Martina Buchtíka ovšem nepatří mezi nejohroženější skupiny mladí lidé, kteří prochází alespoň nějakým vzdělávacím systémem, ale naopak lidé v důchodovém nebo předdůchodovém věku, kteří začínají poznávat sociální sítě kvůli svým dětem a vnoučatům. „V podstatě se v tom světě vůbec neorientují a neznají ani základní pravidla, jako nekliknout na všechno, co sdílí zdánlivě můj bratr nebo matka,“ poznamenal.

Další problém vidí odborníci i v množství dat, která o sobě lidé na internet dávají. „Nepochopili, že v kapse nenosí mobilní telefon, ale plnohodnotný počítač, který ke všemu o nich sbírá údaje. Aplikací je moc a lidé nepřemýšlí, co instalují. Neptají se, proč například aplikace svítilna chce lézt do všech mých kontaktů nebo proč potřebuje přístup k mé poloze. Toho různé služby využívají,“ upozorňuje bývalý policejní detektiv z ÚOOZ Jiří Ráž.

Lidé si podle něj mnohdy také neuvědomují, že pokud používají on-line službu, která je zadarmo, nejsou jejím zákazníkem, ale naopak produktem dál prodávaným reklamním agenturám. „Lidé na internetu používají bezplatné služby, za které ale jako ovce platí svoji vlnou. Tou vlnou jsou jejich osobní data, zájmy nebo preference,“ shrnul.