Praha - Způsobů, jak na internetu komunikovat s přáteli i cizími lidmi, je prakticky nepřeberné množství. Dnešní mládež, tzv. generace Y - narozená v 80. a 90. letech, opovrhuje klasickou televizí, místo toho dává přednost sledování krátkých videoklipů na serveru YouTube. Hudbu poslouchá zásadně ve formátu MP3, používá nejmodernější mobily s fotoaparáty a s přístupem na internet. Mezi sebou si volají Skypem, vzkazy si píší přes ICQ, nebo právě na zeď Facebooku, který funguje již od 4. února 2004.
Generace Y je vlastně první globální generací, a to zejména díky internetu jako prostředku komunikace po celém světě a díky možnosti cestovat prakticky kamkoliv. Předchozí generace se vyvíjely individuálně v rámci jednotlivých států.
Facebook, jenž je po o rok starším projektu MySpace druhým nejrozšířenějším portálem svého druhu, má ale mnohem více funkcí než pouhé hledání starých známých. Lidé se na něm mohou také nově spřátelit - třeba na základě toho, kde bydlí, jakým autem jezdí, jakou poslouchají hudbu nebo co rádi jedí. A pokud snad uživatel vyznává koníček, který ještě své vyznavače na Facebooku nemá, není nic jednoduššího, než si takovou skupinu fanoušků založit.
Složitá ostatně není ani samotná registrace do Facebooku - stačí zadat pár základních údajů a platnou e-mailovou adresu - a za několik minut již může člověk hledat staré i nové přátele. A pokud snad některý z kamarádů ještě na Facebooku není, je možné jej pomocí několika kliknutí pozvat. To, koho si uživatel přiřadí mezi své přátele, je samozřejmě možné kontrolovat. Podobně je možné nastavit si, o jaké informace se člověk s ostatními na Facebooku podělí.
Uživatel si může upravit i to, kdo si bude jeho soukromé informace prohlížet - v základním nastavení je vidí pouze všichni potvrzení přátelé, je ale možné oprávnění rozšířit nebo naopak výrazně omezit na konkrétní uživatele.
Kritika Facebooku - ztráta soukromí
Facebook je však v poslední době často kritizován, a to kvůli ztrátě soukromí, neboť informace využívají například personální agentury. Právě Facebook, Myspace a další podobné portály jsou plné fotek a soukromých detailů. Mimo jiné se stávají i rájem pro devianty - obrázky dětí například lákají pedofily.
Pokud není uživatel opatrný, mohou se dostat také do nepovolaných rukou. Riziko ale hrozí i díky přesahu Facebooku do běžného světa. Nedávno média informovala o případu, kdy jeden Brit zabil svou manželku poté, co ve svém profilu změnila stav z vdané na nezadanou. V Chorvatsku zase policie vyšetřovala muže, který založil skupinu kritizující a zesměšňující vládu. O Facebooku se mluvilo i v souvislosti s tím, že Facebook po stížnostech některých uživatelů odstranil ze stránek vybrané fotografie s tematikou kojení. Kojící matky proti tomuto postupu nedávno protestovaly v Praze, kde se sešly k hromadnému fotografování.
Evropská komise se právě v den ochrany osobních údajů pokoušela apelovat na mládež, aby nehazardovala se svým soukromím na internetu. Jenže dnešní mladí ochranu osobních dat příliš neřeší.
Síť založil v roce 2004 student Harvardovy univerzity
Přes všechna rizika a nevýhody ale Facebook zůstává pro svých více než 150 milionů uživatelů po celém světě atraktivním místem pro komunikaci s přáteli. Síť přitom v roce 2004 založil student Harvardovy univerzity Mark Zuckerberger jako místo pro setkávání spolužáků a učitelů z jeho školy na internetu. K Harvardu se nejprve přidaly další vysoké školy, teprve v září 2005 přibyly americké středoškolské instituce a až v září 2006 se Facebook otevřel všem zájemcům.
Facebooku využívají také politici. Velkou skupinu fanoušků měl například už během předvolební kampaně současný americký prezident Barack Obama. Síť využívají i různí aktivisté, nedávno se na Facebooku dala například dohromady skupina příznivců nové budovy Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického.
