Praha - Týmu českých vědců se podařil významný objev, který mění pohled na vznik ozónových děr. Fyzikální chemici přišli na to, že v ničení ozonové vrstvy mohou být nebezpečné plyny mnohem účinnější, než se zatím předpokládalo. Objev se stal jedním z nejčtenějších článků posledního vydání prestižního mezinárodního vědeckého časopisu The Journal of Chemical Physics.
Ozonová díra vzniká výhradně nad póly, kvůli nižší teplotě hlavně nad tím jižním. Objev chemických fyziků z pražské Akademie věd teď naznačuje, že ochranná ozonová vrstva může být ještě zranitelnější, než si vědci mysleli.
Na ledových částicích ve stratosféře, takzvaných polárních stratosférických mracích, probíhají molekulární procesy, které vedou ke zrodu ozonové díry. „Polární stratosférické mraky jsou jakási chemická továrna, kde dochází k procesům, které vedou k ničení ozonu,“ vysvětlil autor objevu Michal Fárník. Zpočátku tyto ledové částice vznikají a narůstají záchytem molekul vody na již existujících mracích nanočástic v atmosféře. Laboratorní experimenty prováděné týmem doktora Michala Fárníka ale ukázaly, že malé ledové nanočástice mohou pochytat molekuly v atmosféře z mnohem většího prostoru, než odpovídá jejich objemu, což znamená, že i více ničí ozonovou vrstvu.
„V našem experimentu vytváříme paprsek ledových nanočástic, které letí ve vakuu, a posíláme jej skrz komoru naplněnou typickým plynem vyskytujícím se v atmosféře, jako je vodní pára, metan, typické polutanty, jako jsou oxidy dusíku či halogenvodíky. Rychlost nanočástic, kterou měříme, se mění, jak na sebe částice nabaluje další molekuly. Z této změny rychlosti pak určíme průřez částice pro záchyt dané molekuly. Experiment jsme doplnili teoretickou simulací měřeného procesu záchytu, která podporuje experimentální výsledky,“ objasnil podstatu výzkumu Michal Fárník.
