Očistec si zaslouží každý, tvrdí název inscenace „uměleckého gangu“ Depresivní děti touží po penězích. Stejného názoru ovšem není hlavní hrdina – prezident. Ten některým přeje spíš peklo. Přestože politická satira žádnou hlavu státu nejmenuje, tvůrci se netají inspirací tou současnou. Zároveň hru chápou ale i jako výpověď o společnosti. Do prezidenta se na jevišti převtělila Zuzana Bydžovská.
Zuzana Bydžovská hraje prezidenta v očistci. Inspirací byla současná hlava státu, netají dramatik
Nevyléčitelně nemocný prezident v inscenaci publiku vypráví, že se své funkce drží, protože nechce trpět osamocen v léčebně dlouhodobě nemocných, kde ještě nikdy nikoho nevyléčili. Vystupuje jako monstrum, mstitel, stařec i oběť sebeklamu či svého okolí.
„Motivací věnovat se postavě prezidenta byla současná hlava státu se všemi ambivalencemi, které jsou s ní spojeny, ale i společnost okolo. A nemyslím jenom společnost na Hradě, ale společnost jako takovou. Co taková figura, jakou je prezident, může společnosti udělat, jak ji polarizuje,“ přiznává autor scénáře a zároveň režisér Jakub Čermák.
Hlavní hrdina má za to, že prochází očistcem. Každý si takovou možnost ale podle jeho názoru nezaslouží. Zejména svému předchůdci, novinářům a zástupcům neziskových organizací přeje spíš peklo. Zuzana Bydžovská hraje prezidenta jako opuštěného, zahořklého i rezignovaného a dezorientovaného muže. „Zuzany si velmi cením nejen za to, co předvádí na jevišti, ale i za to, co všechno musela podstoupit. Nemyslím, že je zas tolik hereček, které by to ve výsledku zvládly s takovou bravurou,“ míní Čermák.
Upozaděná první dáma
Prezident ve hře zastává sice významnou funkci, funkce svého těla ale už příliš neovládá. Pomočuje se a nechává se krmit. Po chodbách jezdí na automatickém vozítku, jehož přednosti vyzdvihuje oproti koloběžce. Naráží tak na těsně porevoluční chod Havlovy kanceláře, kdy jeho asistentka, původně herečka Bára Štěpánová, zdolávala kilometry hradních chodeb právě tímto způsobem.
Divadelního prezidenta obklopuje suita více či méně bizarních asistentů a průvodců. Nechybí ani nejbližší rodina. Prezidentova dcera je namísto údajného studia na prestižní škole v Londýně zavřená kdesi v utajení ve sklepě. Manželka zpytuje svůj dosavadní život. „Jakub skvěle napsal, jak upozaděná se musí cítit drahá polovička prezidenta, zvláště tak výrazného, jako je třeba ten náš,“ podotýká představitelka první dámy Vanda Hybnerová.
Politické divadlo
Depresivní děti hrají „Očistec“ v pražském prostoru Venuše ve Švehlovce. Cílem inscenace je podle Čermáka obohatit českou divadelní scénu o opomíjený žánr politického divadla. Snaží se ale také otevřít otázky stáří a osamělosti. Text osciluje mezi groteskou a antickým dramatem, politickým divadlem a psychologickou sondou.
Satirou z prostředí Hradu se před lety zviditelnilo Městské divadlo ve Zlíně. Diváckým hitem se stal tamní „nekorektní“ kabaret o prezidentově mluvčím Ovčáček čtveráček, na nějž navázalo pokračování Ovčáček miláček.
Do tuzemského politického prostředí ještě o něco dříve zabrousila Blonďatá bestie. Jako základ scénáře o údajné korupci v dnes už neexistující straně Věcí veřejných a také o vazbách lobbisty Romana Janouška na bývalého pražského primátora Pavla Béma (ODS) posloužily mimo jiné telefonní odposlechy.