Praha – Nakladatelství Naše vojsko vydalo dokumentární publikaci Ztracené archivy 1968, kterou na základě unikátních archivních materiálů z provenience operačního střediska Městské správy Veřejné bezpečnosti Praha napsal bývalý kriminalista Rudolf Čížek. Použité dokumenty vznikaly od prvních hodin okupace, zaznamenávaly téměř po minutách její průběh a dopady na obyvatelstvo hlavního města, přičemž v nich nefigurují jen obyvatelé Prahy a jejího okolí, ale objevují se zde lidé z celého tehdejšího Československa, kteří se v Praze buď zrovna nacházeli, nebo do ní přicestovali ve snaze nějak pomoci v obraně své země. Autor publikace byl hostem pořadu Profil ČT24.
Na otázku, jak se k materiálům dostal, Čížek v rozhovoru odpověděl: „Po pravdě, ukradl jsem je. Každá instituce, která má větší množství materiálů, je musí čas od času skartovat. Tyto materiály nebyly nijak tajné, když se vyřazovaly, tak jsem se k tomu shodou okolností dostal, protože to byla velmi nepříjemná, prašná práce a nikdo ze starších to dělat nechtěl. Házely jsme to tam z pytlů a já si všiml, že jsou tam i operační materiály ze srpna 1968. Bylo mi líto hodit vše do stroje, protože jsem si říkal, že možná jednou by to mohlo být zajímavé, a tak jsem si je odnesl. Přechovával jsem to v práci ve svazku zavražděné ženy z Letňan, který čítal asi osm šanonů, tak jsem k tomu přidal další dva. Když jsem v roce 1988 odcházel od policie, tak jsem si materiály odnesl domů,“ ozřejmil získání dokumentů Rudolf Čížek.
Mají téměř charakter „frontového deníku“, napsaného přímo v terénu, a popisují drsnou realitu na ulicích: „občanovi ujety nohy tankem, před rozhlasem zastřeleno … občanů, ozbrojený občan … zlikvidován sovětskou armádou.“ Stručnost a strohost jednotlivých hlášení navozuje autentický dojem. Popisované události objektivně odrážejí situaci v ulicích, bez jakýchkoliv úprav a retuší. Stovky občanů zde mohou najít svůj příběh, řada z nich přímo sebe, jiní své nejbližší či známé, nebo popis situace v místech, kde se v té době zrovna nacházeli. A to jak v případech osob zraněných a zabitých, tak v případech, kdy vojáci spáchali na československých občanech různé trestné činy, či se dopustili škod na jejich majetku. Působivé jsou osobní výpovědi respondentů o srpnu 1968 a o tom, jak ovlivnil jejich život.
„Poprvé, kdy se tyhle materiály používaly, bylo, když se odškodňovali lidé zranění při okupaci. Řada z nich neměla o tom žádné doklady. Já jsem jim tedy vydával místopřísežné prohlášení, že jsou v archivu vedeni v souvislosti s konkrétní událostí,“ doplnil Čížek.
„Knížka, jež se čtenáři dostává do rukou, zachycuje v policejních hlášeních a vzpomínkách pamětníků detailní výseky právě těch nejdramatičtějších okamžiků roku 1968 jakoby pod drobnohledem. I když jde o individuální příběhy a individuální zážitky, jsou to příběhy nejen zajímavé, ale důležité i z historického hlediska. Právě rozhodnutí tisíců jinak bezejmenných občanů, hned poté, co se dozvěděli o intervenci, vyrazit do ulic nebo vyjet do Prahy a jít se podívat nebo protestovat k budově ústředního výbor KSČ, na Václavské náměstí či k rozhlasu, bylo mimořádně významné,“ uvedl v předmluvě ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd dr. Oldřich Tůma.
Svou autenticitou může publikace zapůsobit nejen na pamětníky, ale i na dnešní mladou generaci, které tuto dobu srozumitelně, objektivně a nezpochybnitelně, téměř reportážní formou přiblíží a umožní jí vytvořit si vlastní objektivní pohled na tehdejší dění.
PhDr. Josef Tomeš, pracovník Masarykova ústavu a Archivu AV ČR:
Účinnost publikovaného textu zvyšují dramatické fotografie Jiřího Všetečky ze „srpnových“ ulic. Jejich autor patří mezi naše přední fotografy a 15. března 2010 mu Asociace českých profesionálních fotografů za celoživotní práci udělila ocenění „Osobnost české fotografie roku 2010“. Zajímavé jsou též fotografie z rodinných archivů ve čtvrté kapitole i dokumentační fotografie Zuzany Vopálkové z natáčení televizního dokumentárního filmu Skryté zločiny osmašedesátého (původně připravovaným pod názvem Žaloba z ulice 1968), z jeho premiéry i z vernisáže výstavy Praha, nepokořené město v Muzeu Policie ČR, které se nacházejí v Příloze.
Jistě není bez zajímavosti ani to, že hodinový filmový dokument Skryté zločiny osmašedesátého, vytvořený na základě těchto materiálů a uvedený v premiéře na obrazovce prvního programu České televize 19. srpna 2008, zařadila FITES v Trilobitu 2008 mezi tituly, které měly v jubilejním roce nejvyšší sledovanost. Ve své kategorii – Velké společenské dokumenty – se umístil mezi prvními pěti s největší sledovaností.
