Zpátky na Montmartre, Edith Piaf žije! Zazpívá v Praze i v Brně

Praha/Brno - Měla hlas jako struhadlo a nezměrné charisma. Edith Piaf už však publiku nikdy naživo nezazpívá. Nebo ano? K padesátiletému výročí smrti královny šansonu přijíždí do Česka vzpomínková akce s názvem Edith The Show. V roli nesmrtelné Piaf se představí Francouzka Jil Aigrot, která je celosvětově proslulá pro své hlasové podobenství právě se slavnou zpěvačkou. Té už propůjčila hlas i v oscarovém životopisném snímku La Vie En Rose.

Edith The Show přiblíží divákům pohnutý život této Francouzky 4. prosince v pražské Hybernii a o den později, tedy 5. prosince zase v brněnském Bobycentru. V hlavní roli výpravného představení se ukáže Jil Airgot, která šansoniérku už několik let imituje. Ve filmu Edith Piaf - La Vie En Rose pěvkyni fyzicky ztvárnila herečka Marion Cotillard, avšak pěvecké party má na svědomí právě Airgotová.

Americký časopis Newsweek tehdy napsal: „Marion Cotillard dostala za pozoruhodné ztvárnění Edith Piaf v La Vie en Rose Oscara, ale ve filmu je ještě jeden úžasný výkon, který dává Edith život, a jeho autorka zůstala vašim zrakům skryta: francouzská zpěvačka Jil Aigrot…“

  • Fotografie z francouzského střihového dokumentu Edith Piaf - Le concert ideál zdroj: ČT
  • Fotografie z francouzského střihového dokumentu Edith Piaf - Le concert ideál zdroj: ČT

Zpěvačku ve vystoupení doprovodí kvartet muzikantů z Paříže. Celá scéna se bude odehrávat na pozadí dobových pařížských snímků, které budou střídat fotografie samotné Piaf. Show má dvě části a organizátoři slibují malebnou atmosféru předměstí na Montmartru, kde nikdy nebylo nouze o dění jakéhokoliv druhu. Právě prostředí drog, barů, prostitutek a bohémský život tehdejších obyvatel silně poznamenaly život i písně „vrabčáka“ (jak se Piaf přezdívalo).

Narodila se totiž barové zpěvačce a pouličnímu akrobatovi, kteří zrovna neaspirovali na titul „rodiče roku“. Budoucí hvězda, která vyprodávala sály, se učila životu ulice se vším všudy. Jedna z jejích babiček vedla nevěstinec a její zaměstnankyně se o Edith spolu s ní staraly. Traduje se, že se složily na pouť, díky níž se tříletá Edith vyléčila ze slepoty.

Coby čtrnáctiletý teenager se přidala k představením svého otce, a právě tehdy také začala zpívat na veřejnosti. Na živobytí si vydělávala jako pouliční zpěvačka v pařížských čtvrtích. Roku 1935 ji ve čtvrti Pigalle objevil Louis Leplée, majitel nočního klubu Le Gerny poblíž Avenue des Champs-Élysées. Poprvé ji divákům představil jako Môme Piaf (tj. Opuštěné vrabčátko, Malé vrabčátko, Vrabčí mládě), inspirací mu byl její malý vzrůst - měřila pouhých 142 cm.

Zazní nesrmtelné skladby jako Milord, Non, je ne regrette rien, Padam Padam nebo L´Accordéoniste. „Naším posláním je přiblížit francouzskou hudbu a osobnost Edith Piaf mladší generaci,“ prohlásil producent projektu Gil Marsalla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...