Praha – Většina českých rodin má někde v minulosti předky, kteří přišli do české kotliny odněkud zdaleka. Často o tom tito lidé ani nevědí, často právě oni pochodují ulicemi a vykřikují hesla typu „Čechy Čechům!“. Na absurditu představ o etnické čistotě v zemi, kde se odpradávna mísily národnosti, a tudíž většina obyvatel má cizí kořeny, upozorňuje nový dokument režisérského tandemu Pavla Frýdlová – Nenad Djapić. Česká televize uvede film Můj pradědeček Čingischán dnes od 20:20 hod. na ČT2.
Dokumentární koláž, rámovaná pohádkou o Čingischánovi, polemizuje se zaslepeným nacionalismem. Ukazuje škodlivost „rasových teorií“ i omezenost xenofobních postojů. Fandí soužití různorodých etnik i snaze o poznávání individuálních kořenů. Ukazuje, jak koexistence lidí s rozličnými kořeny obohacuje kulturu, historické povědomí i každodenní mezilidské vztahy. „Neonacisté, kteří vykřikují ta hesla, mohou mít a s největší pravděpodobností mají nějaké cizí předky,“ dodává spolurežisérka dokumentu Pavla Frýdlová.
Pavla Frýdlová, režisérka:
„Je otázka, co je češství. Není to jen genetika, je to kultura, je to jazyk. DNA nemůže říct, jaké jsme národnosti. To je absurdní, protože národy jsou moderní pojem a genetika jde hodně daleko. My jsme jen chtěli upozornit na absurditu nacionalismu, který je často zaměňován s pojmem vlastenectví.“
Film je kolektivním portrétem několika lidí s cizokrajnými kořeny, kteří se etablovali v Česku a vysvětlují svůj prapůvod. Sochař Hugo Demartini vzpomíná na italské předky, kteří se věnovali stavbě krbů a komínů. Polemizuje s pojmem „české baroko“ a propaguje vhodnější označení „baroko v Čechách“. Podle Pavly Frýdlové je v Čechách z cizích národností k nalezení asi nejvíce právě Italů. Další pasáž se odehrává v moravské vesnici Čejč, jejíž obyvatelé jsou prapotomky francouzských kolonistů. Jinou protagonistkou filmu je bývalá topmodelka Kamila Brenková, jež působila v USA, věnuje se výuce jógy a má prapředky rusínského původu.
Petr Fletscher vzpomíná na svého anglického pradědečka, který se v Čechách proslavil jako žokej. Advokát Petr Vacek vypráví o své samorostlé babičce, jež pocházela z rodu donských kozáků a vychovala jeho postiženého bratra. Dalším zosobněním užitečné migrace je Androniki Podlahová, jejíž matka se k nám kdysi přistěhovala z Řecka. Český manžel dotyčné ženy uvádí zajímavé podrobnosti o balkánské mentalitě. Na své italské kořeny poukazuje tanečnice Marie Kříženecká, jejíž prapředek byl zakladatelem české kinematografie.
Absurdita a zaslepenost nacionalismu
Genetik Daniel Vaněk polemizuje s absurdními představami o takzvané „etnické čistotě.“ V jedné z nejsilnějších pasáží filmu vzpomíná na odkrývání masových hrobů v Bosně a na identifikaci zmasakrovaných obětí. „S každým člověkem, kterého zabili, zabili kousek sebe,“ říká Vaněk a názorně vysvětluje, jak je běžná populace geneticky promíchaná. Stejné téma objasňuje historička Dana Musilová.
Potomky Čingischána, který měl asi nejvíc potomků po různých místech světa, a jenž se proto objevuje v názvu dokumentu, autoři prý zatím nenašli. I tak ale dokument nabízí poutavé příběhy lidí o jejich kořenech a neotřelý pohled na absurditu nacionalismu. Dokument v produkci České televize odvysílá ČT2 dnes od 20:20 hodin.
