Známý neznámý Jiří Kars

Praha - Židovské muzeum v Praze připravilo výstavu méně známého protagonisty moderní malby v českých zemích, Jiřího Karse (1880 až 1945). Výstava v Galerii Roberta Guttmanna představuje malířovu ranou tvorbu z první čtvrtiny 20. století, v níž lze sledovat vlivy mnoha výtvarných směrů přelomu století a jeho úsilí o vlastní moderní výraz. V Galerii Roberta Guttmanna výstava potrvá do 17. června.

Jiří Kars (Georges Karpeles) byl jedním z významných příslušníků první generace moderní malby v Čechách. Malířství vystudoval na akademii v Mnichově. Tam poznal jako spolužáky a přátele například Eugena von Kahlera, Paula Kleea, Vasilije Kandinského či Julese Pascina a řadu dalších umělců, kteří spolu debatovali o impresionismu a výrazových možnostech nového umění.

Studia v Mnichově Kars ukončil v roce 1905 a následující rok 1906 strávil převážně v Praze. Nejsilněji na něho v té době působil impresionismus Maxe Liebermanna (1847 až 1935), k němuž se snad podobně jako jeho pražští vrstevníci Bedřich Feigl a Willi Nowak vypravil do Berlína. Od roku 1907 působil převážně v Paříži. Svůj ateliér měl však i v Praze, kde pravidelně několik týdnů v roce tvořil. Byl okouzlen malbou v plenéru, jasným světlem a barvami, atmosférou parků a promenád. Brzy je však vystřídalo úsilí o pevnější stavbu obrazu pod vlivem Paula Cézanna, fauvistů a rodící se kubistické estetiky.

  • Jiří Kars (Georges Karpeles) zdroj: Židovské muzeum
  • Jiří Kars (Georges Karpeles) zdroj: Židovské muzeum

Ve 30. letech 20. století svá díla vystavoval v řadě evropských zemí a v Japonsku. První Karsova souborná výstava v Praze se konala roku 1937 v Mánesu. Po okupaci Francie nacisty přesídlil do Švýcarska. Neutrální země sice poskytovala azyl židovským občanům, ti se tam ale dozvídali o otřesných koncích svých přátel a příbuzných. Kars možná i pod vlivem těchto zpráv dobrovolně ukončil v únoru 1945 svůj život skokem z pátého patra ženevského hotelu.

Dílo Jiřího Karse je roztroušeno v soukromých a veřejných sbírkách v České republice i zahraničí. Jeho kresebné akty patří k vyhledávaným sběratelským položkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...