Ještě nahnilejší punkový výkřik slibuje kapela Mucha na svém čtvrtém albu. Formace kolem svérázné písničkářky Nikoly Muchové vydala novinku v říjnu a až do poloviny prosince ji představuje na turné.
„Život je uhřík a já ho mačkám.“ Mucha řeší na novém albu rýmičku i konzum
„Album plné veselých opilých návratů domů, hormonálních i kytarových disharmonií a arytmií, obligátních výčitek a nadávek, léčivých tónů, falešných nadějí a radosti ze života vrací kapelu opět na přední místa vlastních hitparád,“ píše Mucha k novince, jejíž název je ve veřejnoprávním médiu nevyslovitelný.
Pro jedny je frontmanka kapely Mucha výstřední, podle druhých jen zpívá pravdu. „Nikdy jsem nezpívala o něčem, co by nebylo normální, a jenom pokrytec může tvrdit, že v tom je nedejbože nějakej plán. Pořád zpívám to, co si myslím. Ani si nedovedu představit, že by to někdo dělal jinak, že by se neztotožňoval s tím, co vypouští z huby,“ komentuje své texty zpěvačka.
Pravdy se podle svých slov držela i na novince. Texty skládala během mateřské dovolené, která ji přiměla i částečně bilancovat. „Ta deska je dost o mém vlastním svědomí. Už jsem se chtěla trošičku vymotat ze škatulky feminismu a podobných předsudků,“ přiznává písničkářka.
Kapela, která vznikla v roce 2013, zaujala nejen specifickým vystupováním, ale i texty popisující mužskou neschopnost, genderovou nespravedlnost nebo různé úchylky.
„Je také dost o tom, že nikdo nejsme žádná oběť, že nejsem svatá, a taky je docela o lásce, řekla bych,“ shrnula Nikola Muchová témata jedenácti nových skladeb. Dotýká se v nich opět nejen vztahových (třeba ve skladbě Rýmička nebo The Dno), ale i společenských problémů, například hnutí MeToo, konzumního bažení (Greed) nebo všudypřítomné virtuální komunikace (Kill the messenger).
Nová deska je podle zpěvačky výsledkem přetlaku nápadů. V hlavě má prý už teď napsané celé další album.