Život je jen jedna Velká iluze

Praha – Jean Renoir na vlastní kůži zažil útrapy 1. světové války a už nechtěl, aby se ve filmech s touto tematikou objevovala zažitá klišé. Zrežíroval proto snímek Velká iluze, který patří k nejslavnějším protiválečným filmům. ČT2 jej uvede v rámci cyklu Velikáni filmu dnes ve 21:40.

Kapitán de Bojeldieu a poručík Maréchal se ocitnou v nezáviděníhodné situaci, což je ovšem slabé slovo. Francouzští důstojníci jsou totiž sestřeleni nad bojovou linií, zajati nepřáteli a posláni do zajateckého tábora. Součástí jejich monotónního života, v němž převažují marné snahy, jak zabít čas, jsou také sny a naděje na útěk. 

Díky vzájemné spolupráci a porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní vchod. Štěstí jim však nehraje do karet, protože den před plánovaným útěkem dochází k přesunu celého zajateckého tábora… 

Vedou se spory o tom, co filmař myslel onou velkou iluzí. Snímek pochází z roku 1937, kdy už se objevovaly první známky toho, že vypukne 2. světová válka, ona iluze tedy může být označovaná myšlenka těch, kteří věřili, že k bojům nakonec nedojde. Anebo jde o narážku na to, zdali se dokážou spojit lidé různých národů i ras? 

Do hlavních rolí obsadil režisér „výkvět“ tehdejší herecké linie – Jeana Gabina, Pierra Fresnaye nebo Ericha von Stroheima. Renoir dával zvláštní důraz na autentičnost – na plac přinesl třeba svou vojenskou košili z tehdejších dob, do níž při natáčení Gabina oblékl. 

Jean Renoir se inspiroval vlastním pobytem u letectva. Jeho někdejší kolega mu zachránil život a získal si Francouzův respekt, a tak mu bývalý kamarád posloužil jako předobraz Velké iluze. Hlavní myšlenkou autorova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, vzdělání, společenské třídy a vyznání.

Erich von Stroheim a Jean Gabin v jednom z nejlepších protiválečných filmů všech dob. Francouzský film o odvaze, cti a válce (1937). Dále hrají: P. Fresnay, M. Dalio, G. Modot, J. Becker a další. Režie: Jean Renoir

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...