Žijte blaze! Líšeňské divadlo posílá pozdravy z ghetta

Brno – Co zůstane v člověku lidského, když už mu nezbývá nic jiného? Hra brněnského divadla Líšeň tentokrát sahá po zvlášť temném tématu – holocaustu a rasismu. Autorka se inspirovala svědectvími a vzpomínkami lidí, kteří prožili holocaust, ale i dobovými dokumenty, projevy nacistických vůdců a texty ze současných militantních neonacistických webů.

Nahrávám video

Vrazi a jejich oběti. Na jevišti kovové loutky, šrot a ostnatý drát. Inscenace Žijte blaze (pozdrav z ghetta) ukazuje rasové předsudky skrze nacistické názory. „Hra nemá děj v klasickém slova smyslu. Je to spíš mozaika, která sleduje myšlenku zušlechtění lidstva pomocí roztřídění lidí na ty lepší a ty bezcenné. A v kontrastu s tím se objevuje linka zaměřená na to nejlidštější, co v člověku zůstane, když je zbaven majetku, rodiny, úplně všeho,“ vysvětlila autorka hry Pavla Dombrovská.

Dva roky autorka sbírala materiál – od vzpomínek obětí holocaustu přes dopisy z koncentračních táborů, Deník Anny Frankové, ale i knihy fašistů, výpovědi obžalovaných z Norimberského procesu a Hitlerova spisu Mein Kampf. Kromě historického materiálu autorka sáhla i po současných textech z neonacistických webů, které se od těch ze 30. let příliš neliší. „Byla jsem překvapená, neměla jsem ponětí o tom, jak je současná neonacistická scéna propracovaná. A jaká je ideologická podobnost třeba Mein Kampf a současných textů, které používají stejnou argumentaci, podobné obraty,“ dodala Dombrovská.

„Uzavřená forma rozmnožování – toť železný zákon všech bezpočetných projevů životní vůle přírody! Každé zvíře se páří jen se zvířetem stejného druhu. Sýkorka jde k sýkorce, polní myš k polní myši, čáp k čápici.“ / A. Hitler, Mein Kampf/

„Dříve než odejdu z tohoto světa, chci Vám, moji nejmilejší, zanechat několik řádek. Dojde-li Vám někdy toto psaní, já a my všichni už tady nebudeme…“ /z dopisu, který neznámá žena zašila do svých šatů před tím, než byla nacisty zavražděna/

Žijte blaze
Zdroj: ČT24/Divadlo Líšeň

Syrovost hry podtrhává scéna zaplněná železnými rekvizitami a šrotem. „Tato maska symbolizuje hodně poloh šílenství a negativního myšlení. Je tam militantní prvek, ale měl by tam být i moment toho krásna, které symbolizují naleštěné části,“ popsal autor scény a loutek Luděk Vémola.

Představení Žijte blaze je součástí širšího projektu Konečné řešení a současná Evropa. Není to přitom poprvé, co se divadlo Líšeň pustilo do politických a lidskoprávních témat. Před čtyřmi lety si například vzali na paškál ruskou politiku. Hru Putin lyžuje, inspirovanou knihou zavražděné novinářky Anny Politkovské Ruský deník, hraje divadlo ve starém vojenském stanu. „Divadlo vždycky musí být o něčem. Téma lidských práv je něco, k čemu by se divadlo mělo vyjadřovat,“ dodal Vémola. Podle něj ale nejde hrát jen těžká témata. Příští inscenací divadla Líšeň proto bude loutkový Robinson.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Olivia Rodrigová se vyzpívala z krachu lásky

Americká popová zpěvačka Olivia Rodrigová vydala své třetí studiové album. Deska You Seem Pretty Sad for a Girl So in Love emotivně mapuje zamilovanost i následný krach jednoho vztahu. Na albu vystupuje jako host i zpěvák kapely The Cure Robert Smith.
před 20 hhodinami

Konec jara prožívají na Zábradlí Brežněv i Dubček

Pražské Divadlo Na zábradlí jako poslední premiéru sezony uvádí dokumentární inscenaci Konec jara. Hra se vrací k jednáním předcházejícím srpnové invazi v roce 1968, ale i k tomu, co se pak dělo.
před 20 hhodinami

Spor o vysílání filmu Sbormistr končí, strany uzavřely smír

Obvodní soud pro Prahu 4 schválil smír ve sporu o televizní vysílání filmu Sbormistr. Strany se dohodly ve všech bodech žaloby na kompromisu. ČT to sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. Potvrdil to také zástupce mluvčího České televize Radek Konečný. Proti rozhodnutí není možné se odvolat, spor tak končí.
před 22 hhodinami

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
15. 6. 2026

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026
Načítání...