Žena v černém 2: Anděl smrti je naředěné hororové klišé

"Umřela v neděli. Viděli ji v pondělí. Kdo umře dál? Budeš to ty?" Na blatech sedá mlha rychle, jako lepkavý závan jejího mrazivého dechu. Ukrývá se ve tmě, nezná slitování a nelze jí uniknout. Usadila se v opuštěné usedlosti Eel Marsh, v nevlídných mokřinách na vylidněném ostrově, který každý příliv odřízne od pevniny. Když jí tam dovlečete skupinu válečných sirotků, malých dětí, které vraždí nejraději, je o hororovou zábavu postaráno.

Nechybí standardní ingredience gotického hororu, viktoriánské duchařské poetiky ani feeling strašidelných lidových báchorek. Jistí to literární předloha Susan Hillové a uvádí výživný, dva roky starý prolog, na kterém se Hammer Film slušně napakoval. Jeho Žena v černém z roku 2012, kde si svoji první velkou postpotterovskou roli zahrál dospělý Daniel Radcliffe, totiž za necelých dvacet vložených vydělala více než sto dvacet inkasovaných milionů – takže kdo by otálel s pokračováním?

Navíc to vypadalo, že slavná britská značka Hammer Film Production, slavící největší úspěchy ve své zlaté éře padesátých a šedesátých let, kdy na filmovém plátně řádil její Dracula a Frankensteinova pomsta a kmenovými hvězdami studia byli Peter Cushing a Christopher Lee, vstala z popela a holandský producent John De Mol do ní správně investoval. Tenhle podnik vždycky udával tón v žánru gotického a béčkového hororu, tak proč by to neměl dát i dnes?

Žena v černém 2: Anděl smrti / Jeremy Irvine
Zdroj: ČT24/Falcon

Jenomže to, co před dvěma roky docela slušně vyšlo, se v tomto případě jako nastavovaná kaše poněkud zdrclo. A to navzdory tomu (nebo spíše právě proto), že je tu stejná strašidelná usedlost v mlžných mokřinách, ve stejně spoře osvětlených chodbách a sklepeních se poflakuje stejná silueta zlověstné ženy v černém, která trpí stejně bizarní a neukojitelnou obsesí, spočívající v likvidaci dětí, které se dostanou do její blízkosti, tak jak to bylo v první epizodě. Dvojka tak sebou nese téměř všechno, co tady už jednou bylo, ale servíruje to o něco hůř a bez Daniela Radcliffa (což nelze brát rovněž jako výhodu) a také bez zásadnějšího překvapení a alespoň mírně nenulového přísunu něčeho nového do hororového žánru.

Tak je tu znovu ta zatuchlá hororová usedlost Eel Marsch, již dlouhá léta zdánlivě opuštěný „ghost house“, který dodává správnou atmosféru a dusno a tvoří vděčnou kulisu pro příběh temný jako její pelerína. Jde jenom o to, kde takový příběh vzít a nepokrytě se nevykrádat, k čemuž tu díky scénáři, který nabízí spíše parafrázi nežli originální story, evidentně dochází. Autobus vyložil svůj příděl možných obětí, na rzí pokrytých ostnatých drátech pobořených plotů se zanedlouho objeví čerstvá krev, křeslo v prázdném pokoji se zlověstně houpe, kříž čnící z kalné vody volá další mrtvé a mladá učitelka Eve Parkinsová zapaluje svítilnu a temným schodištěm sestupuje do zatuchlého sklepení, protože (správně) tuší, že tady nejsou sami. A taky že ne! Protože tu, která nikdy neodpouští a vždy se vrátí, probraly jiskřivé dětské hlasy, které v ní probudily lovecký pud monstra, jež se záhy vydá odlovit své další oběti.

Žena v černém 2: Anděl smrti / Oaklee Pendergast, Phoebe Foxová
Zdroj: ČT24/Falcon

Recyklovaná Žena v černém není úplná blbina, ale jejím hlavním problémem je, že není původní ani originální, s čímž si ovšem u Hammera nikdy velkou hlavu nedělali. Nejvíce vadí to, že odbytý a neinvenční scénář nenabízí žádný smysluplný důvod, proč téměř identickou látku točit znovu, a slušně aranžovaný vizuál a kulisa zůstávají jen prázdnou a trestuhodně nenaplněnou formou.

Píše se válečný rok 1941, Londýn sténá pod nacistickými nálety, ale na Eel Marshi (kam jsme se posunuli z jedničky situované na konec 19. století) se vlastně nic moc nezměnilo. V tvůrčím týmu se naproti tomu změnil režisér (za Jamese Watkinse naskočil Tom Harper) a vlažný scénář neinvenčně nadrásal Jon Croker místo Jane Goldmanové. Vzhledem k tomu, že se nejedná o přímé pokračování, se na place objevují jiné postavy, přičemž klíčovou figurou je tentokrát mladá učitelka Eve Parkinsová v docela sympatickém, byť nijak strhujícím podání Phoebe Foxové, která dělá všechno proto, abychom se spolu s ní báli.

Žena v černém 2: Anděl smrti
Zdroj: ČT24/Falcon

A tak to kvůli ní sem tam horko těžko uděláme. Primitivní lekačky totiž nejsou rafinovaně vykonstruované, ale spočívají většinou v tom, že někdo někam jde a do něčeho vrazí, což současně podtrhne prásknutí přebouchlého gerojše ve zvukové stopě (to by bylo, aby to s vámi necuklo). Hlavními přicmrndávači dominantní Phoebe jsou pak její autoritativní kolegyně Helen McCroryová (která žádné velké sympatie nevzbuzuje), matný Jeremy Irvine (jenž se od Spielbergova Válečného koně nikam výrazněji neposunul) a malý, zarputile nemluvný Oaklee Pendergast (jenž k srdci také zrovna dvakrát nepřiroste).

Sečteno a podtrženo Jon Croker napsal průměrný scénář, Tom Harper ho bez osobního vkladu přenesl na filmové plátno, herci vlažně odehráli, co měli, Steelova atmosférická kamera to sama nezachrání - a u Hammera vznikl další horor do počtu. Dozvíme se v něm, že se zlými sny se má bojovat dobrými myšlenkami a pokoje nejsou smutné, protože smutní jsou jen lidé, což nás sice myšlenkově obohatí, ale plochý filmový zážitek to neprohloubí. Edward nakonec možná promluví. Zato Žena v černém se snad už definitivně odmlčela!

THE WOMAN IN BLACK 2: ANGEL OF DEATH / ŽENA V ČERNÉM 2: ANDĚL SMRTI. Velká Británie 2014, 98 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Tom Harper. Scénář: Jon Croker. Kamera: George Steel. Hudba: Marco Beltrami, Brandon Roberts. Hrají: Phoebe Foxová (Eve Parkinsová), Jeremy Irvine (Harry Burnstow), Oaklee Pendergast (Edward), Helen McCroryová (JeanHoggová), Alfie Simmons (Alfie). V kinech od 12. února 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 18 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 21 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...