Zemřela diva Montserrat Caballé. Zpívala nejtěžší árie, španělské lidovky i hit Barcelona

Ve věku pětaosmdesáti let po delší nemoci zemřela operní diva Montserrat Caballé. Rodačka z Barcelony zpívala na nejprestižnějších scénách celého světa. Šíře jejího repertoáru sahala od barokních rolí po hrdinky v dílech Richarda Wagnera či Richarda Strausse. Proslulá píseň Barcelona, kterou nazpívala s Freddiem Mercurym, se stala titulní písní olympijských her konaných v katalánském městě v roce 1992.

Montserrat Caballé patřila k nejobdivovanějším umělkyním minulého století. Sopranistka známá svou dokonalou pěveckou technikou s neuvěřitelnými pianissimy v nejvyšších polohách, nádhernou barvou a křehkostí hlasu a schopností dramaticky uhranout publikum ztvárnila desítky rolí operního repertoáru od baroka po moderní muziku.

Slavná sopranistka se narodila 12. dubna 1933 v Barceloně. Se studiem zpěvu začala již v osmi letech, ale přestože platila za jednu z nejnadanějších studentek, na žádnou závratnou kariéru to zpočátku nevypadalo. Ve dvanácti letech dokonce musela opustit školu a začít přispívat do rodinného rozpočtu jako švadlena.

Debutovala v roce 1956 v Basilejské opeře, od roku 1959 do roku 1962 působila v angažmá v Brémách. Hanzovní město si však nedokázala získat, dokonce uvažovala, že se zpěvem skončí. Poté prošla několika dalšími západoevropskými scénami, aniž by na sebe výrazněji upozornila.

Průlomový záskok

Z Montserrat Caballé se nakonec stala hvězda doslova přes noc. V dubnu roku 1965 zaskočila za nemocnou sólistku Marilyn Horneovou v titulní roli koncertního provedení opery Lukrécie v newyorské Carnegie Hall. Obecenstvo, zpočátku chladné, uchvátila. Aplaus trval dvacet pět minut.

Brzy Caballé vyrostla v primadonnu světového charakteru. Nejenže ovládla belcanto a italský repertoár, když excelovala jako Donizettiho Lukrécie, Anna Bolena či Marie Stuartovna, Belliniho Norma, Verdiho Aida, Violetta nebo Luisa Millerová, Pucciniho Tosca, Mimi, Turandot nebo Cio-Cio-San, ale i v rolích vrcholně dramatických, třeba jako Straussova Salome nebo Wagnerova Isolda.

Nevěnovala se však pouze opeře, často na koncertech zpívala španělské lidové písně. Spolupracovala s řeckým hudebníkem Vangelisem. Širšímu publiku je známá duetem Barcelona, který v 80. letech natočila se zpěvákem Freddiem Mercurym z britské rockové kapely Queen. Hit se později stal titulní písní letních olympijských her, které se v Barceloně konaly v roce 1992. 

Caballé se několikrát představila i českým divákům, naposledy před osmi lety na Mezinárodním hudebním festivalu Petra Dvorského na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. V poslední době už kvůli svému zdraví vystupovala jen sporadicky.

Pohřeb slavné pěvkyně se uskuteční v pondělí ve dvě hodiny odpoledne v krematoriu v barcelonské čtvrti Les Corts. O den dříve v pravé poledne se na témže místě bude konat smuteční shromáždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Olivia Rodrigová se vyzpívala z krachu lásky

Americká popová zpěvačka Olivia Rodrigová vydala své třetí studiové album. Deska You Seem Pretty Sad for a Girl So in Love emotivně mapuje zamilovanost i následný krach jednoho vztahu. Na albu vystupuje jako host i zpěvák kapely The Cure Robert Smith.
před 10 hhodinami

Konec jara prožívají na Zábradlí Brežněv i Dubček

Pražské Divadlo Na zábradlí jako poslední premiéru sezony uvádí dokumentární inscenaci Konec jara. Hra se vrací k jednáním předcházejícím srpnové invazi v roce 1968, ale i k tomu, co se pak dělo.
před 10 hhodinami

Spor o vysílání filmu Sbormistr končí, strany uzavřely smír

Obvodní soud pro Prahu 4 schválil smír ve sporu o televizní vysílání filmu Sbormistr. Strany se dohodly ve všech bodech žaloby na kompromisu. ČT to sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. Potvrdil to také mluvčí České televize Radek Konečný. Proti rozhodnutí není možné se odvolat, spor tak končí.
před 11 hhodinami

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
15. 6. 2026

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026
Načítání...