Ve věku 89 let v úterý zemřel jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů současnosti Cormac McCarthy. Podle agentury AP to oznámilo jeho nakladatelství. Prozaik, dramatik a scenárista získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu za postapokalyptický román Cesta. Popularitu mu přinášely také filmové přepisy jeho děl.
McCarthy zemřel přirozenou smrtí ve svém domě v Santa Fe v Novém Mexiku, stojí v prohlášení nakladatelství Penguin Random House, které cituje autorova syna Johna McCarthyho.
Kromě Pulitzerovy ceny získal Cormac McCarthy také Národní knižní cenu za román Všichni krásní koně z roku 1992. Celosvětový boom literátovi zajistilo zfilmování díla Tahle země není pro starý (2005), o nějž se zasloužili Joel a Ethan Coenové. Novodobý western z prostředí americko-mexických hranic obdržel v roce 2008 čtyři Oscary.
AP označila McCarthyho za pravděpodobně největšího amerického romanopisce od dob Ernesta Hemingwaye nebo Williama Faulknera, k nimž byl ostatně někdy přirovnáván. Bývá rovněž považován za kronikáře moderní Ameriky.
Rodák z Providence ve státě Rhode Island (20. července 1933) dětství prožil v Knoxville v Tennessee, kam se s rodiči přestěhoval. Na tamní univerzitě studoval umění, poté nastoupil k letectvu a sloužil na Aljašce, a nakonec se usadil v Chicagu, kde vydal svůj první román Strážce sadu (1965). Kniha vzbudila pozornost literární kritiky a McCarthy za ni obdržel Faulknerovu cenu.
Z pobytu v Tennessee „vytěžil“ jak krátký román Dítě Boží (1973), tak především částečně autobiografický román Suttree (1979), na němž pracoval s přestávkami téměř dvacet let. V roce 1985 mu vyšel román Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě.
Celonárodní i světový ohlas mu však přinesla až jeho šestá kniha – román Všichni krásní koně (1992), oceněný Národní knižní cenou, který se stal první částí takzvané Hraniční trilogie. Její pokračování tvoří román Hranice (1994) a Místa na planině (1998). Přesto byl dlouho považován za nepříliš známého. List The New York Times jej kdysi nazval „nejlepším z neznámých“ spisovatelů v USA. Poukázal tak na skutečnost, že autor, který již žil v ústraní v Novém Mexiku, poskytoval jen minimum rozhovorů a bedlivě si hlídal soukromí. McCarthy nepořádal veřejná čtení, nepublikoval články, neučil v kurzech psaní a velkou část svého života prý neměl ani vlastního agenta.
V roce 2005 vydal knihu Tahle země není pro starý. Tento novodobý western z prostředí americko-mexických hranic převedli do filmové podoby bratři Coenové, snímek získal čtyři Oscary a také způsobil celosvětový zájem o McCarthyho. Zfilmována byla později i Cesta, která syrově líčí svět po blíže nespecifikované apokalypse, kterým prochází otec s osmiletým synem – sám autor měl v té době stejně starého potomka.
McCarthy psal také divadelní hry (Kameník, Sunset Limited: Román v dramatu) a filmové scénáře. V češtině vyšla většina jeho knih. V roce 2011 měla v Brně českou i evropskou premiéru hra Sunset Limited, kterou brněnští divadelníci nastudovali pod názvem Expres na západ.
Literární kritik Harold Bloom ho zařadil mezi čtyři nejvýznamnější americké romanopisce současnosti. Prozaik, dramatik a scenárista získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu za Cestu. Někdy býval označován za „věčného čekatele“ na Nobelovu cenu.
McCarthy je označován kronikářem moderní Ameriky, především oněch rozlehlých a málo obydlených plání Středozápadu, přes které v devatenáctém století táhly statisíce osadníků směrem na západ. Hlavním tématem jeho knih je právě onen těžko definovatelný prostor těchto plání, ve kterém se „spíše než duch zákonů a demokracie uplatní vyhrocený individualismus a právo silnějšího“.
