Zemřel režisér Dvanácti rozhněvaných mužů

Washington - Ve věku 86 let zemřel dnes v New Yorku slavný americký filmový režisér Sidney Lumet. S odvoláním na list The New York Times to oznámila agentura Reuters. Příčinou úmrtí bylo onemocnění mízního systému. Už jeho debut Dvanáct rozhněvaných mužů z roku 1957 se zapsal do zlatého fondu světové kinematografie. Později přidal americký režisér Sidney Lumet další asi čtyřicítku filmů, které oslovují diváky dodnes a uvedly jej mezi filmové klasiky.

Snímek Dvanáct rozhněvaných mužů, který se odehrává během 90 minut v uzavřené soudní síni a 12 porotců v něm řeší zásadní otázku viny a neviny člověka, natočil Lumet v roce 1957. Jedním z oněch dvanácti byl Jiří Voskovec, tehdy již žijící v americkém exilu. Adaptace divadelní hry Reginalda Rose s Henrym Fondou v hlavní roli byla svým způsobem i prokletím, neboť se mu její úspěch už nikdy nepodařilo překonat. 

Na onen snímek navázal třeba dalšími přepisy divadelních her Způsob útěku (1959) s Marlonem Brandem podle dramatu Tennesseeho Williamse Sestup Orfeův a Pohled z Mostu (1961) podle hry Arthura Millera. 

Ve svých filmech se Lumet často výrazně odkláněl od stereotypů hollywoodského středního proudu a přinášel výpovědi opírající se o bravurní herecké výkony a do niterných hlubin lidské duše rozehrané příběhy. Pětkrát byl nominován na Oscara jako nejlepší režisér, leč nikdy se této pocty nedočkal, populární sošku získal až v roce 2005 za celoživotní přínos světové kinematografii.

Lumet patřil mezi přední režiséry druhé poloviny 20. století

Mezi jeho nejznámější snímky patří kromě zmíněného například Pahorek, Serpico, Vražda v Orient expresu, Network nebo Rozsudek. Že se dokáže suverénně pohybovat i v lehčím žánru, dokázal Lumet právě adaptací detektivky Agathy Christie Vražda v Orient Expresu (1974), která i po letech patří na televizních obrazovkách k filmovým evergreenům. Na plátno v něm přivedl plejádu známých herců, mimo jiné Jacqueline Bissetovou, Seana Conneryho nebo Lauren Bacallovou. 

Podle románu Edgara Doctorowa Kniha Danielova natočil v roce 1983 rekonstrukci kauzy špionů - manželů Rosenbergových - viděnou očima jejich dětí. Ta byla v roce 1984 uvedena na MFF v Karlových Varech, který autor osobně navštívil. Z jeho pozdějších filmů je třeba připomenout například snímek Gloria (1999) se Sharon Stoneovou, příběh ženy z Bronxu, která bojuje proti mafii, jež útočí na malého chlapce. 

V roce 1964 se mu filmem Zastavárník podařilo prolomit neblaze proslulý Haysův kodex z roku 1934, který vyhnal odvážnější scény z amerických filmů. Lumet si dovolil ukázat na plátně ženu svlečenou do půl těla a americká filmová cenzura tehdy rozhodla, že „scéna je pro film důležitá“, a proto může na plátně zůstat.

  • Film Dvanáct rozhněvaných mužů režiséra Sidneyho Lumeta zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2458/245753.jpg
  • Režisér Sidney Lumet s manželkou zdroj: ISIFA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2458/245755.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
před 13 hhodinami

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
před 14 hhodinami

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
před 17 hhodinami

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 19 hhodinami
Načítání...