Zemřel režisér Dvanácti rozhněvaných mužů

Washington - Ve věku 86 let zemřel dnes v New Yorku slavný americký filmový režisér Sidney Lumet. S odvoláním na list The New York Times to oznámila agentura Reuters. Příčinou úmrtí bylo onemocnění mízního systému. Už jeho debut Dvanáct rozhněvaných mužů z roku 1957 se zapsal do zlatého fondu světové kinematografie. Později přidal americký režisér Sidney Lumet další asi čtyřicítku filmů, které oslovují diváky dodnes a uvedly jej mezi filmové klasiky.

Snímek Dvanáct rozhněvaných mužů, který se odehrává během 90 minut v uzavřené soudní síni a 12 porotců v něm řeší zásadní otázku viny a neviny člověka, natočil Lumet v roce 1957. Jedním z oněch dvanácti byl Jiří Voskovec, tehdy již žijící v americkém exilu. Adaptace divadelní hry Reginalda Rose s Henrym Fondou v hlavní roli byla svým způsobem i prokletím, neboť se mu její úspěch už nikdy nepodařilo překonat. 

Na onen snímek navázal třeba dalšími přepisy divadelních her Způsob útěku (1959) s Marlonem Brandem podle dramatu Tennesseeho Williamse Sestup Orfeův a Pohled z Mostu (1961) podle hry Arthura Millera. 

Ve svých filmech se Lumet často výrazně odkláněl od stereotypů hollywoodského středního proudu a přinášel výpovědi opírající se o bravurní herecké výkony a do niterných hlubin lidské duše rozehrané příběhy. Pětkrát byl nominován na Oscara jako nejlepší režisér, leč nikdy se této pocty nedočkal, populární sošku získal až v roce 2005 za celoživotní přínos světové kinematografii.

Lumet patřil mezi přední režiséry druhé poloviny 20. století

Mezi jeho nejznámější snímky patří kromě zmíněného například Pahorek, Serpico, Vražda v Orient expresu, Network nebo Rozsudek. Že se dokáže suverénně pohybovat i v lehčím žánru, dokázal Lumet právě adaptací detektivky Agathy Christie Vražda v Orient Expresu (1974), která i po letech patří na televizních obrazovkách k filmovým evergreenům. Na plátno v něm přivedl plejádu známých herců, mimo jiné Jacqueline Bissetovou, Seana Conneryho nebo Lauren Bacallovou. 

Podle románu Edgara Doctorowa Kniha Danielova natočil v roce 1983 rekonstrukci kauzy špionů - manželů Rosenbergových - viděnou očima jejich dětí. Ta byla v roce 1984 uvedena na MFF v Karlových Varech, který autor osobně navštívil. Z jeho pozdějších filmů je třeba připomenout například snímek Gloria (1999) se Sharon Stoneovou, příběh ženy z Bronxu, která bojuje proti mafii, jež útočí na malého chlapce. 

V roce 1964 se mu filmem Zastavárník podařilo prolomit neblaze proslulý Haysův kodex z roku 1934, který vyhnal odvážnější scény z amerických filmů. Lumet si dovolil ukázat na plátně ženu svlečenou do půl těla a americká filmová cenzura tehdy rozhodla, že „scéna je pro film důležitá“, a proto může na plátně zůstat.

  • Film Dvanáct rozhněvaných mužů režiséra Sidneyho Lumeta zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2458/245753.jpg
  • Režisér Sidney Lumet s manželkou zdroj: ISIFA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2458/245755.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...