Zemřel polský režisér Kawalerowicz

Varšava - Ve čtvrtek zemřel ve Varšavě režisér a scenárista Jerzy Kawalerowicz, jeden z nejznámějších polských filmových tvůrců, autor mimo jiné snímku navrženého na Oscara Faraon nebo filmové adaptace románu Henryka Sienkiewicze Quo vadis. Oznámilo to Sdružení polských filmových tvůrců. Kawalerowiczovi, který patřil k zakladatelům polské filmové školy, bylo 85 let.

„Odešel vynikající tvůrce z generace, která film přetvořila v umění,“ řekl novinářům režisér Jacek Bromski. „Dokonce i v jeho historických filmech byly znát aktuální společenské nálady a jeho osobní životní zkušenosti,“ poznamenal herec Franciszek Pieczka. „Měl odvahu být za všech okolností svůj,“ podotkl režisér Krzysztof Krauze.

Kawalerowicz se narodil 19. ledna 1922 v obci Gwoždziec na Ukrajině. V letech 1946 až 1949 studoval na krakovské Akademii umění. Na kontě má 17 celovečerních filmů, z nichž mnohé mohli vidět také čeští diváci. Jeho posledním snímkem, který dokončil v roce 2001, bylo výpravné historické drama Quo vadis, natočené v koprodukci s USA.

Děj jednoho z nejznámějších románů Henryka Sienkiewicze se odehrává za vlády císaře Nerona ve starém Římě. Římské impérium, navenek silné a mocné, se otřásá v základech. Rozmařilost a amorálnost vyšších vrstev, jež ostře kontrastují s bídou a utrpením ostatních, rozvracejí společnost.

Milostný příběh příslušníka římské patricijské rodiny a dívky, jež se přimkne k počínajícímu křesťanskému učení, posloužil autorovi k barvitému popisu doby. Film Quo vadis byl s rozpočtem 18 milionů dolarů (asi 450 milionů korun) dosud nejdražším polským filmem.

K dalším Kawalerowiczovým filmům patří například Vlak z roku 1959. Vypráví příběh dvou lidí, kteří se náhodou setkají ve vlaku. O rok později dokončil film Matka Johanna od andělů. Jeho děj se odehrává v 18. století v odlehlém klášteře, jehož obyvatelky ovládli démoni. V roce 1966 natočil Kawalerowicz zřejmě svůj nejúspěšnější film Faraon, který byl navržen na Oscara. Snímek popisuje příběh mladého faraona Ramsese XIII.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...