Praha – Ve věku 72 let zemřel známý grafik Oldřich Kulhánek. Oznámila to jeho rodina. Významný umělec byl mimo jiné autorem podoby současných českých bankovek, vytvořil také mnoho českých poštovních známek, včetně té s portrétem prezidenta Václava Klause. Česká televize odvysílá v pondělí 28. ledna od 21:55 na ČT2 Vzkaz Oldřicha Kulhánka. Na video se můžete podívat také na webu ČT.
Celým jeho dílem se line zaujetí pro figuru, která byla pro něj i prostředkem k vyjádření stavů duše. V portrétech pak s téměř vědeckým zaujetím sledoval proměny obličeje od broskvových tvářiček nemluvňat k vrásčitým obličejům starců. Malíř a grafik Oldřich Kulhánek patřil také k předním tvůrcům českého ex libris, byl autorem řady poštovních známek a série českých bankovek, která je v oběhu od začátku 90. let.
„V mém díle naleznete torza lidských tváří, ruce prosící, ruce surové. Pro mě je symbol způsob, jak vyjádřit dobu, kterou žiji, místo, kde žiji. Tím symbolem je pro mě lidská tvář. Lidská tvář se zalepenými ústy, lidská tvář ztrácející se v cárech papíru,“ říkal Oldřich Kulhánek. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha prestižních sbírkách (kromě české Národní galerie například i v pařížském Centru Georgese Pompidoua, ve vídeňské Albertině či v chicagském Institutu umění).
Oldřich Kulhánek promluvil v pořadu Osobnost na Dvojce:
Novou bankovku navrhl Oldřich Kulhánek poprvé již v roce 1971, kdy jeho desetikoruna vyhrála anonymní konkurz, ale do tiskárny se nakonec nedostala. Kulhánek byl totiž v té době stíhán kvůli grafickým listům z let 1968–1971, jimiž údajně hanobil představitele tehdejších socialistických zemí. Měsíc strávil ve vězení a pak byl dva roky pravidelně vyslýchán.
Kulhánek o svém díle:
„Můj názor, mé přesvědčení je, že umělec by měl ve své práci podat zprávu o sobě, o čase a místě, kde žije. Umělec by měl odkrývat přetvářku (či lež) establishmentu, odhalovat, co se děje s člověkem, manipulaci a dehumanizaci člověka. Umělec by měl podat zprávu o duši současníka.“
Akademický malíř Vladimír Suchánek:
„Oldřich Kulhánek byl jeden z mála tvůrců, kteří ovládali dokonale realistickou kresbu, nemáme obdoby v žádném autorovi, který by tak dokonale zvládl portrét, jako to dokázal Kulhánek. Myslím si, že zůstává svou tvorbou ojedinělým zjevem i v evropské výtvarné kultuře.“
Kurátor a kritik Richard Drury:
„Celou dobu kriticky, satiricky a velmi pravdomluvně ztvárňoval historický příběh české společnosti, ale v obecné rovině i příběh člověka.“
Oněch 11 „ideově nebezpečných“ grafik, které zahrnovaly například deformovaný Stalinův portrét, perforované pěticípé hvězdy či budovatelsky radostné obličeje změněné v ohavný škleb, bylo v soudním přelíčení v roce 1973 odsouzeno k likvidaci. Kulhánkově rodině a přátelům se ale podařilo až do roku 1989 skrývat matrice k těmto listům, takže počátkem 90. let z nich byla vytištěna limitovaná edice, nazvaná Prohibita.
Další grafiky Oldřicha Kulhánka si prohlédněte na jeho webu.
Kulhánek se narodil 26. února 1940 v Praze, kde později vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru profesora Karla Svolinského. První samostatnou výstavu měl Kulhánek v roce 1968 s Janem Krejčím v Praze.
V sedmdesátých letech měl úplný zákaz výstav, spolupráce s nakladatelstvími i publikování. Přesto se občas podařilo ilegálními cestami dostat jeho díla za železnou oponu - například v roce 1971 se pod pseudonymem Ulrich Böhm zúčastnil se svým grafickým listem Hommage á Albrecht Dürer výstavy v Norimberku.
Životní situace, byť tragická, nikdy nepostrádá špetku humoru
Navzdory oficiálnímu zákazu mu někteří kolegové a redaktoři v nakladatelstvích umožnili ilustrovat knihy, zejména ruské klasiky. Studie o Faustovi Jindřicha Pokorného z roku 1982, kterou Kulhánek doprovodil kresbami, získala stříbrnou medaili na knižním veletrhu v Lipsku. Z osmdesátých let pocházejí také Kulhánkovy slavné cykly Tváře a Ruce, grafické listy inspirované dílem George Orwella či stylizované podobizny historických osobností (Johannese Keplera, Tycha de Brahe či Rudolfa II.).
Počátkem 90. let vytvořil Kulhánek, který později mimo jiné předsedal nadaci Hollar, návrhy českých bankovek. V reakci na tuto dvouletou práci vznikl v roce 1993 jeho cyklus Funny Money. V devadesátých letech oprášil mimo jiné motiv zápasů, inspirovaný vrcholovým sportem, a vytvořil řadu dalších figurálních cyklů, včetně například souboru litografií Ecce homo či cyklu leptů Erotické hrátky. Z posledního desetiletí pak pochází například cykly litografií Job, Parabola, Pád či Speciální dialog.
„Životní situace, byť tragická, nikdy nepostrádá špetku humoru, pravda většinou velice černého,“ tvrdil Kulhánek. V jeho grafikách bývá často zřetelná nadsázka a parodie, nezřídka krutá a deformující děje i lidskou figuru.
