Zemřel fotograf Miroslav Hucek, autor muže s křídly

Praha - Ve věku 78 let zemřel fotograf Miroslav Hucek. Oznámila to jeho dcera Barbara Hucková. Hucek byl představitelem humanistické fotografie, dlouhá léta působil jako fotoreportér, byl mistrem české novinářské fotografie. Vytvořil mimo jiné cykly Takoví jsme byli?, Vesnice, Jak chutná polibek, Všude žijí lidé, U nás ve Zbraslavi nebo Otec v rodině.

Snad jeho nejznámějším snímkem jsou Křídla pana Makovičky. „Snímek tohoto muže – prodejce pohlednic v trafice u Arcibiskupského paláce na Hradčanech – funguje jako moje neformální logo. Dám jej na pozvánku na vernisáž své výstavy a ona přiláká jak pamětníky a přátele, tak i zcela nové návštěvníky,“ říkal o něm Hucek v rozhovoru s Petrem Vilgusem.

Od šedesátých let fotil pro Mladý svět

Miroslav Hucek se narodil 18. listopadu 1934 v Malackách na Slovensku, fotografovat začal v 19 letech. Od roku 1957 studoval fotografii na pražské FAMU, ale po roce studia zanechal. Poté pracoval jako asistent kamery v Československé televizi.

Od počátku šedesátých let Hucek spolupracoval s obrazovým týdeníkem Mladý svět a stal se jeho fotoreportérem. Působil v něm až do roku 1975, kdy odešel pod tlakem politických změn na volnou nohu.

Začal pracovat na větších celcích, které představoval na výstavách nebo v publikacích. Jeho tvorbu ovlivnila výstava Lidská rodina kurátora Edwarda Steichena a také fotografie Henriho Cartiera-Bressona a Eugena Smithe.

Miroslav Hucek
Zdroj: Alexandr Janovský/ČTK

Během padesátileté kariéry měl Miroslav Hucek více než 50 samostatných výstav a účastnil se řady výstav kolektivních. Fotograficky spolupracoval na šesti filmech, ve spolupráci s architekty vytvořil fotografie pro interiéry. Je autorem několika samostatných publikací a spolupracoval na více než 50 dalších knihách.

Fotografie Miroslava Hucka jsou zastoupeny například ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a v Moravské galerii v Brně. V roce 2009 měl velkou retrospektivu v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 2 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 18 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 19 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...