Symfonický cyklus Bedřicha Smetany Má vlast už tradičně zahájí i letošní ročník festivalu Pražské jaro. Tentokrát v nastudování West-Eastern Divan Orchestra. Koncert si mohou poslechnout i diváci ČT Art v živém vysílání od 20:00. Program nabízí do 3. června výběr ze čtyř desítek vystoupení. Během Pražského jara bude veřejnosti také představen vítězný návrh na novou pražskou nejen koncertní síň. Návštěvnický zájem se podle ředitele festivalu Romana Bělora vrací pomalu.
West-Eastern Divan Orchestra vznikl s úmyslem sblížit mladé Izraelce a Palestince, hrají v něm ale hudebníci i z jiných států. Při uvedení Smetanova cyklu měl orchestr řídit jeho spoluzakladatel Daniel Barenboim, ze zdravotních důvodů ale téměř osmdesátiletou dirigentskou ikonu zastoupí jeho spolupracovník a vycházející dirigentský talent Thomas Gugeis.
Ve svých osmadvaceti letech bude jedním z nejmladších dirigentů, kteří vedli úvodní koncert Pražského jara. Ve stejném věku v roce 2010 řídil orchestr při této příležitosti Jakub Hrůša.
Ukrajinské souvislosti
Ředitel Pražského jara Roman Bělor podotýká, že vystoupení West-Eastern Divan Orchestra získalo vlivem aktuálních události na významu. „Historické okolnosti (vzniku orchestru) byly umocněny nešťastnou válkou na Ukrajině, takže se setkávají témata poselství domova a hledání kompromisu ve společné vlasti, v našem případě tedy hledání míru v Evropě,“ upozorňuje.
Pražské jaro rovněž do programu mimořádně zařadilo koncert Kyjevských sólistů, které zpráva o ruské invazi na Ukrajinu zastihla během turné po Itálii. Podle Bělora je pozvání ukrajinských hudebníků pro festival téměř povinností.
„Vždy připomínáme, že zakladatel Pražského jara Rafael Kubelík patřil k našim slavným emigrantům. Byl jednačtyřicet let v emigraci kvůli totalitnímu zmocnění se Československa,“ upřesnil.
Soudobá hudba i neobvyklá spojení
Novinkou sedmasedmdesátého ročníku je projekt Prague Offspring věnovaný soudobé hudbě. Koncepci kombinující hudbu starých mistrů s tvorbou současných autorů přinese projekt Vize a sny. Rezidenčním umělcem festivalu se stal violoncellista Gautier Capuçon. Program završí Vídeňští filharmonici pod taktovkou Andrise Nelsona.
„Často mluvíme o zahraničních hvězdách, které spoluvytvářejí mezinárodní prestiž Pražského jara. Rád bych připomněl, že velmi zajímavé programy mají také Česká filharmonie a také Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Pražští symfonikové. Je možné vidět známé orchestry s méně obvyklými dirigenty a zajímavými sólisty,“ dodává k programu Bělor.
Podoba nové koncertní síně
Na tuzemské dění je vázáno také představení vítězného návrhu na podobu Vltavské filharmonie. Naplňuje myšlenku koncertní síně, která se do diskuse vrací už několik desetiletí. Kulturní stánek, poskytující prostor nejen hudbě, má stát na říčním břehu nedaleko metra Vltavská.
„Podobné projekty jsou rozpracovány také v Brně a Ostravě, takže nejen Praha, ale celá Česká republika má šanci si významně doplnit infrastrukturu pro pořádání koncertů a tím změnit svoji pozici na mapě Evropy, protože konkurence dnes už asi padesáti nových koncertních sálů je veliká, Praha se dostala trochu na vedlejší kolej. Tohle bude návrat na hlavní trať,“ doufá Bělor.
Na vedlejší kolej se v posledních letech dostává i kultura. Nejprve kvůli pandemii, nyní do rozpočtu návštěvníků zasahují obavy z inflace a budoucnosti.
„Chce-li někdo pomoci kultuře, nechť prosím jde na kulturu. Lidé pomohou i sami sobě, kulturou se mohou odreagovat ve stresující době,“ věří Bělor. Na Pražské jaro se podle ředitele publikum vrací pomalu a s ostychem, vstupenky jsou tedy ještě k dostání.
