Zabij svého Fuchse

Obveselený prostor (viz barvy, police, knihovny, dekadentní stůl apod.) nabízí výstavu s názvem Zabij svého Fuchse a podtitulem Psychoanalýza současné brněnské architektury, která přináší řadu otazníků i překvapení. Nečekejte klasickou prezentaci a už vůbec ne zpracování fenoménu hvězdného meziválečného brněnského tvůrce Bohuslava Fuchse. Spíše se nechte unést představami autorů (kurátorka Petra Hlaváčková, architekt Peter Stec, autoři filmových dotáček, za něž připomenu Tomáše Haváčka), kteří v jakémsi hyperpohodlném multikině v pěti promítacích prostorách, navazujíc na freudovské slavné teorie, účtují jakoby právě s otcem světového funkcionalistického fenoménu, který Brno nabízí.

Asi je to zapotřebí, věřme Brňákům, nebo lépe řečeno přistupme na tento způsob uvažování, udělejme si dostatek času a postupně sledujme statické rozhovory s vybranými (dnes už bezesporu populárními) brněnskými tvůrci střední a mladší generace. Můžeme přitom ležet a podepřít si hlavu polštáři, zvuková stopa je kvalitní a nic nás neruší od vnímání.

Uslyšíte i uvidíte Zdeňka Fránka, jehož obří výstava v Domě umění tak trochu rozvířila hladinu brněnské kulturní scény, slavnou dvojici – Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, mistra kulatých rohů Svatopluka Sládečka (studio New Work), Antonína Nováka s Petrem Valentou ze studia DRNH a Mauru (Markétu Veselou). Je to opravdu široká škála věková i kvalitativní a vy máte ojedinělou možnost sledovat možná i nevědomou reakci na architektonické dědictví, které je v Brně naprosto unikátní a rozsáhlé. Autoři záměrně v rozhovorech vynechávají konkrétní dotazy na známé stavby a realizace, zajímají je obecnější momenty, postoje, zájmy…

  • Zabij svého Fuchse / vernisáž zdroj: 4AM Fórum
  • Zabij svého Fuchse / vernisáž zdroj: 4AM Fórum

Přístup, který je zde zvolen, je nejen do jisté míry samozřejmě provokativní, ale přináší pohledy a informace, které běžně laické veřejnosti nejsou k dispozici. Navíc byla a je výstava doprovázena zajímavými přednáškami a to i zahraničních myslitelů (viz Kimberly Elman Zarecor z Iowy, Jan Tabor z Vídně anebo Rostislav Koryčánek z Brna). Autoři si při tvorbě výstavního prostoru pohrávají nejen s významotvornými momenty Freudova díla (odkazy na Iliadu atp.), ale také, což je prakticky všem návštěvníkům tiše skryto, variantou na Fuchsův bratislavský obytný dům a jeho zajímavou strukturu.

Akce se zařazuje do zcela svébytného pojetí nového typu výstavních počinů, orientovaných spíše směrem sociologických průzkumů, analýz a úvah než klasickým představováním autorů a jejich děl obvyklým způsobem (modely, projekty, fotografie). Věřme, že se tato cesta bude jevit schůdnou a brněnskou architektonickou scénu patřičně obohatí a oživí.

/…/Výstava Zabij svého Fuchse má za cíl prozkoumat, jakým způsobem se pět vybraných brněnských tvůrců vyrovnává se svými vzory a jaké principy se projevují v jejich tvorbě. Stejně jako v samotné psychoanalýze hrají i ve výstavě nejdůležitější roli rozhovory, které jsou strukturovány shodnými otázkami. V nich se zaměřujeme na hledání inspirací a blízkých osobností učitelů, na vztah k historii a teorii architektury, na vnímání vlastních staveb a jejich budoucnosti, na proces tvorby a definování důležitých architektonických kvalit. /…/

/kurátorka výstavy Petra Hlaváčková/

Zabij svého Fuchse / Psychoanalýza současné brněnské architektury/ 4AM, Forum pro architekturu a media, Starobrněnská 18, Brno, výstava potrvá do 15.2.2012, otevřeno úterý – neděle 14-19 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 16 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 19 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...