Z měsíce autorského čtení zbývá už jen víkend

Brno/Ostrava – V Brně a Ostravě o víkendu vyvrcholí jedenáctý ročník největšího literárního festivalu v Česku. Během Měsíce autorského čtení letos osobně představila svoje texty šedesátka současných spisovatelů z Francie a České republiky. Letos se festival z Brna poprvé rozšířil i do Ostravy, kde se vždy s jednodenním zpožděním publiku představuje jeden český a jeden francouzský spisovatel. O závěr festivalu se postarají v sobotu a v neděli Jean-Marie Blas de Roblès a Patrik Ouředník.

Ke stálicím na seznamu českých zástupců patří Arnošt Lustig, Arnošt Goldflam nebo Michal Viewegh. „Je to autor, který nejen výborně čte, ale také umí dobře komunikovat s publikem,“ tvrdí o posledním jmenovaném programový ředitel festivalu Petr Minařík. Dodává ale, že ani jedno není podmínkou, jak si vysloužit pozornost publika. Nejdůležitější je prý sdělení, jak říkal i spisovatel Jan Balabán. Nedávno zesnulému ostravskému autorovi je letošní jedenáctý ročník věnován.

I když se festival rozrůstá, neztrácí na komorní a osobité atmosféře. Spisovatelé diskutují se čtenáři po každém čtení přímo v divadle, ale také soukromě nad kávou. „Už tím, že jsme se rozšířili z Brna do Ostravy, by se dalo říct, že zájem se zvyšuje a regionálně přelévá. Nicméně autorská čtení nejsou v Česku zdaleka tak populární jako třeba v Německu nebo Rakousku, kde na setkání chodí pět set nebo šest set lidí,“ upozorňuje Minařík.

Češi se autorská čtení pořád ještě učí znát

Když festival v roce 2000 začínal, sedělo v publiku sedm lidí, vzpomíná. Návštěvní rekord drží Arnošt Lustig, jehož si přišlo loni do divadla Husa na provázku poslechnout na tři sta padesát čtenářů. Pravidlem bývá sotva polovina návštěvníků. „Autorské čtení se pořád učíme znát, troufám si říci, že náš festival tomu pomáhá,“ dodává Minařík.

Dramaturgie festivalu se snaží reagovat na aktuální podněty – zve čerstvě oceněné autory nebo ty, s nimiž je spojeno nějaké výročí, v minulosti na Měsíci autorského čtení například slavil osmdesátiny Pavel Kohout. „Snažíme se o všechny žánry, poezii, prózu,“ doplňuje produkční Alžběta Nagyová další lákadla pro návštěvníky, „letos dokonce Francouzi přivezli interaktivní věci, projekce a dramatické výstupy.“

Ve videích u tohoto článku si můžete poslechnout rozhovor se dvěma francouzskými spisovateli, kteří se účastnili letos festivalu autorského čtení - Cécile Wajsbrotovou a Laurentem Binetem. Záznamy čtení je možné přehrát v archivu festivalu.

Po německé, běloruské nebo aktuálně francouzské literatuře se v příštím, dvanáctém ročníku Měsíce autorského čtení představí polští spisovatelé. Vybrali si je sami čtenáři.

Čtení Magdalény Platzové na Měsíci autorského čtení 2010
Zdroj: ČT24/Nakladatelství Větrné mlýny

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...