Z Dvořákovy Rusalky udělali „štětku z maloměstského bordelu“

Londýn - Premiéra Rusalky Antonína Dvořáka v Královské opeře v londýnské Covent Garden se setkala s bučením diváků a s naprosto protichůdnými kritikami. Tvůrci inscenace zasadili děj do současnosti a podle kritika listu The Daily Telegraph udělali z Rusalky „štětku z maloměstského bordelu“.

Rusalka byla v Británii poprvé nastudována před necelými třiceti lety v londýnské Anglické národní opeře. V prestižní opeře v Covent Garden měla být uvedena poprvé a její premiéra byla očekávána s velkým napětím. Opera si vybrala netradiční inscenaci Rusalky režisérů Sergia Morabita a Jossiho Wielera, která byla poprvé uvedena v roce 2008 na festivalu v Salzburgu.

Podle londýnských listů někteří diváci odešli o přestávce, další reagovali po skončení premiéry nesouhlasným bučením na adresu produkčního týmu. Deník The Independent píše o hlasitém bučení, které ale prý nebylo žádným překvapením. „Takové bučení v dnešní době jen tak nezažijete,“ poznamenal kritik listu London Evening Standard. Cituje také ředitele opery Kaspera Holtena, který připustil, že „někteří lidé bučeli, ale další zase volali bravo“.

Hudební a divadelní kvality v naprostém protikladu

Kritik listu The Daily Telegraph stejně jako ostatní recenzenti ocenil hudbu, zpěváky i orchestr, ale napsal, že režiséři a scénografové Dvořákovu operu „zdemolovali“. Jossi Wieler a Sergio Morabito „jednoduše využili operu jako záminku proměnit Rusalku ve štětku z maloměstského bordelu, která touží po předměstské úctyhodnosti“. „Doufám jen, že rozlícené bučení, které uvítalo závěrečnou oponu, se tvůrcům co nejdříve vrátí,“ napsal kritik listu, který dal přesto kvůli pěveckým výkonům tři hvězdičky z pěti.

Premiéra Rusalky Antonína Dvořáka v Královské opeře v londýnské Covent Garden se setkala s bučením diváků a s naprosto protichůdnými kritikami. Tvůrci inscenace zasadili děj do současnosti a podle kritika listu The Daily Telegraph udělali z Rusalky "štětku z maloměstského bordelu".
Zdroj: ROH/Clive Barda

Stejné hodnocení dal inscenaci kritik The Guardian, jenž napsal, že „něco z pravdivých emocí celé tragédie přežilo díky několika výjimečným výkonům“. Uvádí především Finku Camillu Nylundovou v hlavní roli, stejně jako Američana Briana Hymela v úloze Prince a kanadského dirigenta Yannicka Nézeta-Séguina.

Kritik The Independent dal představení jednu hvězdičku z pěti, ale napsal, že ještě nezažil, aby byly hudební a divadelní kvality v tak naprostém protikladu. Vyzdvihl například závěrečnou scénu Rusalky Camilly Nylandové s Princem Bryana Hymela, „která by vám zlomila srdce, i kdyby zpívali na parkovišti. A klidně to mohli udělat,“ dodal.

The Independent

„První provedení Dvořákova mistrovského díla v Královské opeře, k němuž mělo dojít už dávno, je nepochopitelným výsměchem. Je odpudivé výtvarně, je nešikovně režírováno… Ale zavřete oči a debut dirigenta Yannicka Nézeta-Séguina interpretuje Dvořákovu nádhernou hudbu se vzrušující naléhavostí.“

Zcela opačného názoru je kritik Financial Times, který dal představení maximální počet pěti hvězdiček a napsal, že „produkce Dvořákovy pohádky je nejlepším příkladem dospělé opery“. Oceňuje sofistikovanost inscenace a tvrdí, že tradicionalisté odmítají takové interpretace jako „režisérské divadlo“. „Ale produkce, která je opožděným debutem Rusalky v Covent Garden a režisérského dua Sergia Morabita a Jossiho Wielera je takovým divadelním potěšením a hudebně tak působivá, že vás naprosto unese,“ uvedly Financial Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
před 5 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 14 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...