Tokio - Když pět ran z revolveru vyšinutého fanouška ukončilo v roce 1980 život Johna Lennona, stála mu Yoko Ono po boku. Jedna z nejslavnějších vdov světa, která se narodila 18. února 1933, od té doby opečovává odkaz uctívané ikony. Sama je ale také hudebnicí a především velmi svébytnou umělkyní. Nejsou jí lhostejná ani lidská práva či politika a ve svých aktivitách Yoko Ono neustává…
Vystoupila například na podporu vězněných členek ruské punkové skupiny Pussy Riot, jimž na podzim 2012 udělila mírovou cenu LennonOno. Orodovala za propuštění barmské disidentky Su Ťij z vězení, brojila proti válce v Iráku, angažuje se v boji proti chorobě AIDS i za práva gayů. Ono se spolupodílela také na financování výroby tapiserie, která byla zhotovena pro pražské Letiště Václava Havla jako pocta českému exprezidentovi.
Ať už by ale udělala cokoli, pro své odpůrce asi navždy zůstane „tou, která pomohla rozbít Beatles“. „Spekulovat o tom, zda Yoko Ono byla skutečně tím hlavním jablkem sváru, je dneska celkem zbytečné,“ domnívá se hudební publicista Antonín Matzner. „Beatles by se určitě dřív nebo později - já si myslím, že dřív - rozešli. Yoko Ono byla možná jen tím posledním kamínkem, který urychlil pád.“
Její silný vliv na Lennona je stále předmětem diskusí. Byla mu inspirací, či jej spíše využívala? Hudební kritici tuto extravagantní ženu neměli nikdy moc rádi. Na Johnových úspěších se prý pouze přiživovala halekáním do společných písní, v lepším případě „podkládáním vokálem“. „Kdyby si nevybrala za životního partnera Johna Lennona, byla by jednou z mnoha žen kolem umělecké avantgardy, ale nikdy by se nedostala do průsečíku reflektorů, tak jako díky Lennonovi,“ předpokládá Matzner.
Mnohem větší pozornost než její hudební výkony budí počiny Ono na poli vizuálního umění. Pracuje s různými médii, využívá možností fotografie, filmu, instalace i zvukových záznamů. Už v 60. letech, ještě před seznámením s Lennonem, zrealizovala několik happeningů a performancí. Díla někdejší členky hnutí Fluxus bývají hodnocena jako „mimořádně hluboká“, jindy zase jako „zjevně absurdní“, někdy jako obojí zároveň.
Známé je například představení Cut Piece z roku 1964, kdy si sedla na pódium a vyzvala publikum k odstřižení kousku svých šatů pro někoho blízkého. Šokovala dílem Nutopie vytvořeným ze 100 rakví, na nichž byly jako symbol míru olivové ratolesti. Plakáty s obnaženou zadnicí vnímala zase jako „oslavu lidskosti“. Když po jednom koncertě začala vytrhávat stránky z bible a rozdávat je divákům, vysvětlila: „Šířila jsem slovo boží.“ Průřez svým dílem přestavila i v Praze - osobně v roce 2003 v Muzeu Kampa.
Do světa avantgardních umělců se dostala v 50. letech, poté, co odjela z rodného Tokia do New Yorku studovat (rodina se do USA odstěhovala poprvé už v roce 1935, ale Yoko se s matkou na čas vrátila zpět do Japonska). Mezi umělci poznala i svého prvního manžela, klavíristu Tošiho Ičijanagiho, podruhé se provdala za amerického filmaře Anthonyho Coxe, s nímž má dceru Kjoko.
S Lennonem se potkala v roce 1966 v londýnské galerii Indica. Médii sledovaný pár byl sezdán v roce 1969 na britském konzulátu na Gibraltaru: stylově - oba v bílém. „Lennonovi nejspíš imponovala,“ odhaduje Matzner. „Poprvé se potkal s tak sebevědomou, až drzou ženou. Byla o sedm let starší, byli z naprosto odlišného zázemí - ona z bohaté finanční rodiny, zatímco on byl spíš odchovancem proletářského Liverpoolu -, ale měla v té době srovnáno spoustu věcí, stýkala se s důležitými lidmi ze světa kumštu.“
Kromě společného muzicírování - pod hlavičkou kapely The Plastic Ono Band vydali několik alb - se Ono s Lennonem zapojili do mírového hnutí. Proslulými se staly například jejich tiskové konference pořádané přímo v postelích hotelových pokojů, jimiž protestovali proti válce ve Vietnamu. Na jedné z těchto Bed-In akcích vznikla v roce 1969 i slavná píseň Give Peace A Chance (Dejme šanci míru). „Lítali v prvních třídách a prodávali mír. Měli na to peníze. Nicméně tím nechci snižovat jejich upřímné zaujetí,“ poznamenal Matzner.
V roce 1975 se Lennonovým konečně narodilo vymodlené dítě - chlapec dostal jméno Sean Taro Ono Lennon. Na svět přišel v den 35. narozenin svého otce (9. října), čemuž se Ono rozhodla napomoci císařským řezem. Podle staré hinduistické pověry se totiž duše otce po jeho smrti převtělí do syna narozeného v ten samý den. Sean zdědil hudební nadání, s kapelou IMA se například podílel na matčině kritikou příznivě přijatém albu Rising z roku 1995.
