Vyznání Pavla Nováka doznělo

Přerov - Dnes v dopoledních hodinách podlehl v přerovské nemocnici rakovině zpěvák, skladatel a hudebník Pavel Novák. Byl jednou z nejvýraznějších postav české populární hudby, především v šedesátých letech a počátkem sedmdesátých. Posluchače si získal písněmi Pihovatá dívka, Vyznání nebo Jdou panenky trávou. Koncertoval nejen pro dospělé, ale jako vystudovaný učitel se věnoval i výchovným pořadům pro děti. Za svůj život složil více než sedm set písniček a napsal přes dva tisíce textů. Zavzpomínat na ně i jejich interpreta mohou diváci ČT1 zítra v 10:30 v pořadu Kam zmizel ten starý song.

Souboj se zákeřnou chorobou Novák do poslední chvíle nevzdával. „Dokud mu to nemoc úplně neznemožnila, úžasně se s ní pral,“ říká hudební publicista Jiří Černý. Pavel Novák podle něho patřil k těm, kterým se podařilo propojit rockovou hudbu se středním proudem. „Vedle Petra Nováka a Petra Ulricha byl v 60. letech jednou ze zakladatelských postav českého bigbítu,“ uvedl Černý.

Hudba provázela život Pavla Nováka víc než čtyřicet let

Pavel Novák se narodil v roce 1944 v Přerově. Po gymnáziu vystudoval na Přírodovědecké fakultě v Olomouci obor biologie a tělesná výchova. Mnohem více ho ale zajímala hudba. Zpívat začal v roce 1961 s jazzovým Dixilandem Přerov, s ním také pořídil první rozhlasovou nahrávku.

Byl jedním ze zakladatelů skupiny Synkopy (1964). Píseň Vyznání, kterou se skupinou natočil, překonala v rozhlasové Houpačce všechny dosavadní rekordy. Řadu hitů natočil také s vlastní skupinou Vox (založena 1967), například Asi, Chodím nebo Viktoria. Po desetiletém společném působení se obklopil mladými hudebníky a z Voxu odešel k jiné vlastní kapele Proto. Od počátku 90. let se věnoval hraní a zpívání s vlastní skupinou Family, koncertoval často pro děti.

Za více než čtyřicetileté působení na domácí hudební scéně natáčel Pavel Novák s mnoha špičkovými orchestry, například Tanečním orchestrem Československého rozhlasu. Koncertoval i za hranicemi - v Německu, Francii, Polsku, dokonce v Americe. Nevěnoval se jen hudbě, je také autorem několika knih, například Jak jsem zpíval klokanům nebo Pohádky i nepohádky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...