Praha – Městská část Prahy 3 pořádá výstavu s názvem Věčný Žižkov, která přímo navazuje na expozici pojmenovanou 20 let od pádu totality (nejen) v Praze 3. Výstava probíhá v Galerii pod radnicí a je zpřístupněna od 27. listopadu do 29. ledna 2010. Mapuje především drastický projekt asanace, kterou zastavila až sametová revoluce. Tehdejší totalitní moc hodlala přestavět neudržovaný Žižkov do podoby moderního sídliště. Náhradou měly být panelové domy a byty, budované v duchu levicové architektonické avantgardy 30. let. Namísto soudržnosti a solidarity by se tak prosadila sídlištní anonymita a odcizení. Autory výstavy jsou Jiří Horský, Jan Sedlák a Martin Hrdina.
Starý Žižkov se začal stavět v roce 1865. Jeho poloha na severně položeném neosluněném svahu, jeho uličky, schodiště, náměstíčka a pavlače zrodily unikátní atmosféru. Původně dělnická čtvrť začala lákat pražskou bohému v čele s Jaroslavem Haškem. Žižkov se neobyčejně rychle rozrůstal. O jeho přestavbě se diskutovalo desítky let, s radikálním řešením přišla až komunistická moc.
Vedení Prahy začalo o radikální přestavbě Žižkova uvažovat počátkem 70. let. Kdyby nebylo řady architektů sdružených v organizaci Obecní dům, památkářů a pádu komunismu, museli by se obyvatelé Prahy 3 smířit s mnohem horším obrazem, než jaký byl k vidění v souvislosti s demolicemi v oblasti Komenského náměstí. Nový urbanistický návrh řešil i narůstající automobilový provoz. Původní Žižkov měl ustoupit nejen panelům, ale i autům. Na Prokopově ulici měla vést šestiproudová zastřešená silnice.
Výstava nabízí nejen připomínku městské kultury tehdejšího režimu, ale i rebelování nemnoha žižkovských patriotů.
