Praha – V rámci festivalu Týden vědy a techniky, který probíhá od 1. do 11. listopadu, mohou návštěvníci spatřit zlaté, stříbrné či pozlacené šperky i jiné ozdoby, ale také pozlacené ostruhy z hrobů velkomoravských velmožů a společenské elity. Výstava se koná v budově Akademie věd na Národní třídě. Jde o reprezentativní ukázku takzvaného mikulčického souboru, který má 574 položek.
Mikulčický soubor vznikl dlouhodobým výzkumem velkomoravského hradiště, které bylo podle vědců zřejmě mocenským centrem Velkomoravské říše. Byl to slovanský státní útvar, který se zformoval ve střední Evropě za hranicemi již zaniklého antického Říma. První známý slovanský státní útvar Velká Morava vznikl v první polovině 9. století na území staršího kmenového svazu, který se vžil pod názvem Sámova říše. Prvním historickým dokladem o existenci Velké Moravy je zmínka o účasti její reprezentace na říšském sněmu v roce 822, což bylo stavovské shromáždění tehdejší římskoněmecké říše.
Velká Morava zanikla počátkem 10. století především vinou vnitřních rozbrojů. Přes krátké trvání se stačila rozvinout v říši s křesťanstvím jako státním náboženstvím, soustavou hradišť a skvělými řemesly, jejichž ukázky výstava nabízí. Mnohé exponáty archeologové označují za osvětové unikáty.
Mikulčický soubor patří k nejvýznamnějším ve střední Evropě, a byl proto prohlášen národní kulturní památkou. „V roce 1954 začaly systematické výzkumy zařazené do státního plánu a od té doby se tam neustále zkoumá jedno z nejbohatších a nejzachovalejších hradišť tohoto úseku naší historie,“ doplňuje správkyně Zlatého fondu v Mikulčicích Blanka Kavánová.
