Výseky z normalizace. Josef Chuchma fotil v šedivé době vojáky i tancovačky

4 minuty
Události v kultuře: Josef Chuchma vystavuje v galerii Leica
Zdroj: ČT24

Publicista a kritik Josef Chuchma o fotografii nejen píše. Sám fotil od dětství a má za sebou několik výstav portrétů. Nyní poprvé uveřejnil snímky, které pořídil ještě coby student žurnalistiky. Výstavu nazvanou Výseky (z normalizace) představuje pražská Leica Gallery.

Fotil od třinácti let, většinu snímků vidí ale veřejnost poprvé až nyní. Dlouhé roky zůstávaly negativy schované v šuplíku. Josef Chuchma vybíral své fotografie pro výstavu v galerii Leica ze stovek filmů exponovaných od roku 1975 do první poloviny osmdesátých let.

„Po těch čtyřiceti letech nazrál čas se na to podívat z odstupu. Říkal jsem si, jestli ty fotky unesou výstavní prezentaci. Jestli to není jenom něco, co jsem si prostě fotil a ono to s časem zmizí. Doufám, že ne,“ uvažuje Chuchma, který v současnosti působí jako editor portálu ArtZóna České televize.

Vojenské přísahy i náboženské pouti

Nejstarším snímkem výstavy je portrét Josefa Sudka. Do ateliéru vstoupil tehdy patnáctiletý Chuchma se sbírkou sudkovských knih, které nesl mistrovi k podpisu. Kromě portrétů hudebníků, spisovatelů nebo divadelníků fotografoval také děti na ulici, dění ve svém oblíbeném antikvariátu, prvomájové průvody nebo lidové slavnosti.

„To byly letní taneční parkety v pražském parku kultury Julia Fučíka, což je dnešní Výstaviště, nebo na Žofíně. Tehdy se tam scházeli důchodci, lidé tancovali a byl to takový zvláštní uzavřený mikrokosmos v rámci té šedivé normalizační Prahy, kam jsem vlastně rád docházel,“ vzpomíná.

Zadní část výstavního prostoru patří dvěma samostatným cyklům, vojenským přísahám v Praze a náboženským poutím v polské Čenstochové. Desítky černobílých snímků Josefa Chuchmy jsou pořízené klasickou technikou a spadají do kategorie humanistického dokumentu. Výstava v galerii Leica je k vidění do 3. listopadu.

Narodil se v roce 1959 v Praze. Maturoval na střední průmyslové škole elektrotechnické, vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy (1984). Nastoupil do kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, v roce 1993 přešel do kulturní rubriky týdeníku Respekt. V letech 1994 až 2002 vedl kulturní rubriku deníku Mladá fronta DNES. Pracoval také v Lidových novinách nebo v České televizi. Řadu let vedl na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy kritický seminář o recenzování fotografie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...