Vychází monumentální biografie barokního skladatele Bacha

Praha - Všechno, co je dnes zjištěno o životě a díle geniálního barokního hudebního skladatele, varhaníka, cembalisty, dirigenta, učitele a teoretika Johanna Sebastiana Bacha, shrnul v monumentální biografii profesor Harvardovy univerzity a ředitel Bachova archivu v Lipsku Christoph Wolff. Kniha Johann Sebastian Bach se dostala do finále nominací na Pulitzerovu cenu a je považována za publikaci, na kterou moderní muzikologie čekala sto let. Nyní vychází její český překlad v nakladatelství Vyšehrad.

Dílo je výsledkem autorova celoživotního bádání a obsahuje mnoho objevných závěrů. Prostřednictvím dobových vyobrazení a citátů i úryvků autorovy korespondence a notových záznamů přenáší čtenáře do hudbě přejícího německého baroka. Bach (1685 až 1750) po sobě nezanechal žádné autobiografické záznamy. O to významnější je, že místo dohadů a legend, které byly snad proto s jeho jménem spojovány, je nyní k dispozici příběh reálného člověka a jeho rodiny v konkrétním období evropského kulturního vývoje.

Bach byl uměleckou osobností, která i přesto, že byla uzavřena v hranicích své země, svým významem přesáhla svou dobu a dodnes zůstává mezi tvůrci jedinečným zjevem. Už ve své době byl srovnáván s fyzikem Isaacem Newtonem, fenoménem přírodních věd. Wolffův text je možné číst jako životopisný román, ale je možné ho využívat také jako nepřeberný zdroj faktů.

Muzikolog Christoph Wolff (1940) se narodil v Německu, ale od roku 1976 působí jako řádný profesor hudebních věd na Harvardově univerzitě. Ještě předtím učil dějiny hudby na univerzitách v Erlangenu, Torontu a New Yorku. Je autorem mnoha publikací o hudbě 15. až 20. století, zvláště o Bachovi a Mozartovi. V roce 2001 mu byl propůjčen Velký záslužný kříž Spolkové republiky Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
před 54 mminutami

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
před 18 hhodinami

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
před 18 hhodinami

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
včera v 07:05
Načítání...