Vůně strun a geniality: Hendrixův byt je otevřen pro veřejnost

Nahrávám video
Hendrixův byt je volně k nahlédnutí
Zdroj: ČT24

Do londýnského bytu Jimiho Hendrixe teď může nahlédnout každý – otevřel se totiž veřejnosti a vzniklo z něj i muzeum. Kromě hudebníkovy oblíbené kytary a dalších osobních věcí je k dispozici sbírka se stovkou nahrávek a bezpočtu fotek, které vznikly během necelých čtyř let v Londýně, kde se muzikant prosadil inovátorským přístupem ve hře na elektrickou kytaru.

Právě v hlavním městě Velké Británie odstartoval Hendrix svou kariéru. Do metropole poprvé přiletěl z Ameriky ve čtyřiadvaceti letech v září 1966. Prvních pár týdnů po příjezdu převážně sólově jamoval po tamních klubech, nakonec ale narazil na Erica Claptona, Rolling Stones, The Who a další umělce. Netrvalo dlouho a vznikla formace The Jimi Hendrix Experience. O osm měsíců později měl geniální kytarista na stole svou úspěšnou desku.

Tvrdě vydřený úspěch

Od července 1968 do března 1969 bydlel se svou tehdejší přítelkyní v domě na Brook Street číslo 23. Ve vedlejším apartmánu navíc kdysi žil a komponoval barokní skladatel Georg Friedrich Händel. Žádné sousedy v 60. letech ale nerušil, protože ještě nešlo o rezidenční ulici – mohl hrát a zpívat naplno, kdykoliv chtěl, a pořádat divoké večírky.

„Když Hendrix zjistil, že tu Händel žil, zajímalo ho to. Měl uši otevřené, chtěl poznat všechny hudební žánry, a tak si v prodejně gramofonových desek na nedaleké Oxford Street koupil Händelovy skladby – Vodní hudba a Mesiáš,“ říká autor knihy Hendrix at Home: A Bluesman in Mayfair Christian Lloyd.

Střídmě zařízený pokoj je teď k dispozici fanouškům. Kurátoři si dali záležet na tom, aby vypadal přesně tak, jako by ho legenda právě opustila. „Kytara byla opřená tamhle u postele, tak aby na ni mohl vždycky dosáhnout. Většinu svých slavných písní složil právě s touto kytarou, ne s elektrickou. Hrál, hrál a hrál. Lidé si myslí, že Hendrix byl génius, ale on na své hudbě opravdu hodně tvrdě pracoval,“ dodal Lloyd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 20 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...