Na webu vzniklo virtuální muzeum Gulagu. Celosvětově první projekt, který s pomocí 3D animace dokumentuje lágry v bývalém Sovětském svazu, je zájemcům dostupný v češtině, angličtině a ruštině. Muzeum přibližuje, jak fungoval sovětský represivní systém. Jednotlivé „prohlídky“ doplňují příběhy perzekvovaných Čechoslováků a vybrané dokumenty a fotografie, které shromáždili pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů díky projektu Čechoslováci v gulagu.
Pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů a organizace Gulag.cz se výzkumu sovětských pracovních táborů věnují od roku 2008. Vzniku online muzea předcházelo několik českých expedic, které zmapovaly pozůstatky táborů gulagu v oblasti takzvané Mrtvé trati, která byla v období 50. let budována mezi sibiřskými městy Salechard a Igarka.
„Na první expedici jsme vyrazili čistě ze zvědavosti. Zjistit, jestli se z bývalých lágrů na těchto odlehlých teritoriích vůbec něco dochovalo. Když jsme zjistili, že ano, rozhodli jsme se, že se pokusíme místa zmapovat profesionálněji a tehdy se zrodil i nápad zpřístupnit výsledky naší práce na internetu ve formě virtuálního muzea,“ popsal vznik projektu předseda spolku Gulag.cz Štěpán Černoušek.
Muzeum zavede čtenáře do odlehlých částí Sibiře, kde se stále nacházejí pozůstatky jednotlivých pracovních táborů. Uživatel může přecházet mezi satelitními snímky, topografickými mapami a vrstvou dokumentovaných táborů a železnice. Historikové využili také geografické informační systémy a díky nim vytvořili podrobnou digitální mapu Mrtvé trati, která obsahuje třeba zpracované skeny vojenských map ze 60. a 70. let.
Webové stránky Gulag Online představují také panoramatické fotografie se současnou podobu lágrů nebo 3D modely předmětů denní potřeby, deníky, osobní korespondenci a dobové fotografie vězňů z vyšetřovacích spisů tajné sovětské policie NKVD.
„Od bolševické revoluce v roce 1917 až do konce 60. let bylo v SSSR perzekvováno přibližně 25 tisíc československých občanů a příslušníků českých menšin žijících v SSSR. Dodnes však zůstávají tragické osudy většiny z nich nejen veřejnosti, ale dokonce i jejich nejbližším zcela neznámé. To byl ten hlavní impulz k zahájení našeho výzkumu v roce 2008,“ uvedl jeden z autorů projektu historik Jan Dvořák.
