Všechno bude jinak - německo-česká utopická vzpomínka

Praha - V rámci Zipp - česko-německých kulturních projektů je ve dvou českých divadlech uváděna hra progresivní hamburské scény Kampnagel. Divadelně-filmová koláž ideálů svobody, utopie a revoluce svobody Všechno bude jinak. Utopická vzpomínka je založena na čtyřech lidských osudech z obou stran česko-německé hranice. Režisér Thorsten Trimpop využívá projekce autentických filmových dokumentů a původní zvukové záznamy. „Hledal jsem velmi osobní příběhy. Zajímalo mě, jak lidé zachází se svými vzpomínkami,“ poznamenal Trimpop.

Na jedné straně představuje hvězdný pár poválečného západního Německa - dvojčata Juttu Winkelmannovou a Giselu Getty, která se na konci 60. let vydala za poznáním pravého ducha doby. Jutta po studiích pracovala pro marxistickou stranu, Gisela v továrně, kde agitovala mezi učni. Experimentovaly s drogami a volnou láskou v berlínské Kommune 1 a společně pak odešly do Říma, kde se staly senzací pro umělce i politické exulanty.

„V šedesátém osmém jsme měly dojem, že můžeme změnit svět, že je všechno možné,“ vysvětluje Gisela. „Pro ženy začal úplně nový život. Do té doby to byly jen děti, kuchyně a kostel,“ doplňuje ji Jutta.

  • 20. a 21. dubna v pražském Divadle Archa, 23. dubna v brněnském Divadle Husa na provázku. Představení se hraje v němčině a angličtině, se simultánním překladem do češtiny.

Na straně druhé stojí životní cesty dvou Čechů - Václava Trojana a Ivana Hartla. Václav Trojan se jako student filozofie aktivně podílel na politickém dění Pražského jara 1968. Po sovětské invazi se rozhodl i přes možnost emigrace zůstat v Československu. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Pracoval a stále pracuje jako programátor.

Jeho přítel Ivan Hartl emigroval do Londýna, kde se pokouší vést život s největší možnou mírou svobody a sebeurčení. Žil mezi squattery a stále se pohybuje na pokraji konzumní společnosti. Do představení zasahuje pouze z promítacího plátna.

Divadlo. Doba. Dějiny

Všechno bude jinak. Utopická vzpomínka je jedním ze tří divadelních představení, která jsou v rámci projektu Zipp uvedena na českých i německých scénách. Všechna se dotýkají jednoho z témat těchto projektů - 68/89 Divadlo. Doba. Dějiny.

V říjnu měla, také v Divadle Archa, premiéru tragikomická opereta Exit 89 autorů Jaroslava Rudiše a Martina Beckera. Dvojjazyčná inscenace se hraje také v Hamburku a Berlíně. Třetím představením je Nico - ledová sfinga, které inscenují v berlínském divadle Sophiensaele.

Zipp je pokračováním bilaterálních programů Spolkové kulturní nadace SRN se zeměmi východní Evropy, konkrétně Polskem a Maďarskem. Pod hlavičkou projektu Zipp realizují česko-němečtí partneři v roce 2008 a 2009 projekty v oblasti divadla, filmu nebo soudobých dějin. Tématy jsou napětí mezi roky 1968 a 1989, Kafka, Světy života a Utopie moderny: Zlín.

  • Všechno bude jinak. Utopická vzpomínka autor: Udo Rauer, zdroj: Divadlo Archa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/815/81404.jpg
  • 68/89 - Divadlo. Doba. Dějiny zdroj: www.projekt-zipp.de http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/814/81393.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 12 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...