Brno - Život komunistického prokurátora a soudce Karla Vaše, který se podílel na odsouzení generála Heliodora Píky, přibližuje nový dokumentární film Vrahem z povolání. Podstatnou část snímku tvoří hrané scény; Vaše ztělesnil Petr Jeništa a filmem provází výtvarník David Černý. Vrahem z povolání má předpremiéru v sobotu 2. února v brněnském klubu Fléda, poté bude putovat po českých a slovenských kinech. Zájemci jej od 11. února zhlédnou také na internetu.
Autoři vycházeli z obsáhlého rozhovoru, který Vaš před několika lety poskytl historikovi Pavlu Palečkovi. Oslovili také pamětníky a současné soudce. Film chce podle svých tvůrců přispět k vyrovnávání s minulostí a hledání spravedlnosti.
Čisté ruce a humanismus
Vaš (1916 až 2012) se podle autorů filmu jako soudce a prokurátor podílel na více než dvaceti rozsudcích smrti. Další stovky nevinných lidí pomáhal v politických procesech dostat na mnoho let do vězení. Ani ve stáří přitom podle Palečka nedospěl k sebereflexi.
„Ve filmu několikrát opakuje, že má čisté ruce a že sloužil humanismu,“ říká Paleček, který je scénáristou i producentem filmu. Vašovy vzpomínky a jeho interpretaci minulosti konfrontuje dokument s tvrzeními pamětníků a historiků, často zcela protichůdnými.
Film přináší unikátní informace. Zveřejňuje například prakticky nedostupné dokumenty z archivů sovětské tajné policie NKVD. Vůbec poprvé také veřejnosti představí autentické barevné záběry z osvobození Prahy v květnu 1945.
Největší evropský masakr od konce války
Podstatnou část filmu tvoří hrané scény, v nichž mladého Vaše ztělesňuje Petr Jeništa. Filmem provází výtvarník David Černý a hovoří v něm mimo jiné expert na studenou válku Mark Kramer z Harvardovy univerzity nebo soudce Mezinárodního trestního soudu v Haagu Robert Fremr.
Vaš se narodil na Podkarpatské Rusi, v 17 letech vstoupil do komunistické strany. Za druhé světové války působil na východní frontě ve vojenské kontrarozvědce. Vaš také vycvičil příslušníky tzv. bezpečnostních oddílů, kteří po válce spáchali v Postoloprtech největší evropský masakr od konce války až do masakru v Srebrenici v roce 1995.
V roce 1947 se stal prokurátorem a vyšetřujícím soudcem. Po únoru 1948 se podílel například na odsouzení generála Heliodora Píky k trestu smrti. V dokumentu podle Palečka přiznává, že proces s Píkou řídila sovětská ambasáda.
Sám se stal obětí komunistické justice
Trest smrti navrhoval Vaš také v mnoha dalších kauzách. Političtí vězni mu přezdívali „soudce kat“. Později se paradoxně sám stal obětí komunistické justice. Strávil pět a půl roku ve vězení za vlastizradu a rozkaz k zastřelení Belgičana Emila DeBackera. V roce 1956 jej rehabilitovali, poté pracoval jako asistent na Karlově univerzitě a novinář.
Po pádu komunismu Vaš stanul za justiční vraždu Píky před soudem, ale kvůli údajnému promlčení činu nakonec nebyl potrestán. V roce 2000 vyhrál spor s deníkem Právo, který žaluje za článek, že jej charakterizuje jako vraha H. Píky. Již v roce 1968 podal Vaš trestní oznámení na Svobodné slovo za nařčení, že je vrahem generála Píky.
Vaš svou vinu do konce života popíral a setrvával v přesvědčení, že Píka si trest smrti zasloužil, podotýká Paleček. Vaš zemřel bezbolestnou smrtí v nedožitých 97 letech v domově pro seniory v Praze-Chodově.
Další informace hledejte na stránkách Vrahem z povolání.
