Výstava v Galerii Villa Pellé s názvem „Co by se stalo, kdyby“ ukazuje knižní ilustrace i méně známou volnou tvorbu Daisy Mrázkové, která zemřela loni ve věku 93 let. Malířka se proslavila především jako autorka knih pro děti jako Neplač, mochomůrko a Můj medvěd Flóra nebo Haló, Jácíčku.
„Ve svých obrazech chci vyjádřit stručně řečeno sebe. Už to slovo obraz mě fascinuje, protože ob-raz, ob-razit se, to je jako otisknout se někam, podívat se do nějakého zrcadla,“ prozradila před šesti lety Daisy Mrázková.
Její ilustrace se dodnes zrcadlí ve více než deseti pohádkových knihách, které sama napsala. Neplatí v nich ale obvyklý boj mezi dobrem a zlem. Jde spíše o knihy, které mají rozvíjet dětskou fantazii. O knihy, které odpovídají na otázku „co by se stalo, kdyby“. A právě to je motto nové výstavy díla Mrázkové v pražské Ville Pellé, která v bubenečské vile potrvá do 20. ledna.
„Daisy Mrázková v podstatě je malířkou, kreslířkou abstraktní. I když třeba v těch obrazech některé tvary budí představu přírodních útvarů, tak ve své podstatě jsou abstraktní. Jsou to vlastně prvky, ze kterých se skládá svět,“ popsal nyní, rok po malířčině smrti, její dílo kurátor Jan Rous.
Podle něj otevírala Mrázková dětem zvláštní svět živých bytostí, lidí a zvířat nadaných schopností vzájemné komunikace, vřelostí a rozumovostí svých vztahů. V jejích příbězích promlouvaly skály, oblaka a vůbec vše, co svět obsahuje.
I medvěd Flóra byl skutečný
Malířkou chtěla být od dětství. Na Uměleckoprůmyslové škole u Antonína Strnadela ale nakonec studovala jen rok, než Němci školu v roce 1944 zavřeli. Malovat ale nepřestala nikdy.
Spolu s manželem byli členy výtvarné skupiny UB 12. Dětským knihám se věnovala od šedesátých let a svou první knihu Neplač, mochomůrko vydala v roce 1965. Postupně v jejích dílech začalo ubývat slov a Mrázková se stala jednou z prvních českých autorek obrázkových knih.
„Písmena mají pro mě barvu. Vždycky ji měly, celý život samozřejmě tu samou. Písmena mě vůbec strašně rajcujou,“ svěřila se před lety Mrázková.
Jedním z jejích hrdinů je medvěd Flóra ze stejnojmenné knihy. A podobně jako její další dětské příběhy i ten jeho vycházel ze skutečné události. Ve sněhu našel medvěda její tehdy devatenáctiletý syn.
„Tak jsem ho odnesl domů. A najednou se medvěd začal objevovat ráno u snídaně a večer si tam ležel. Do toho se zapojil kde kdo, až už nebylo jasné, kdo ho vlastně nastavoval,“ vzpomíná malířčin syn Cyril Mrázek. „A maminka to pak všechno poskládala, sepsala a bylo. A vlastně je to všechno dost pravda,“ dodává jeho sestra Veronika Pávková.
„Já jsem si říkala, že to moje malování, to je jako nastoupit na rozbouřený moře. Vůbec nevíš, kde tě to vyplivne,“ popsala svou inspiraci před šesti lety Daisy Mrázková.
