Londýn - V londýnském Britském filmovém institutu (BFI) začala retrospektiva filmů Františka Vláčila, který je ve srovnání s režiséry české nové vlny na Západě zatím prakticky neznámý. Celé září se britští diváci budou moci seznámit s dílem výjimečného českého režiséra nejen v kině BFI v centru hlavního města, ale také v Edinburghu a v Glasgow.
Filmový časopis Sight & Sound napsal, že Vláčil (1924-1999) je v zahraničí méně oslavován než jeho kolegové jako Miloš Forman nebo Jiří Menzel, ale v poslední době jsou jeho „vizionářské středověké eposy na Západě znovu objevovány“. Časopis také připomněl, že čeští kritici a odborníci zvolili Markétu Lazarovou jako nejlepší český film všech dob, a zdůraznil, že v kontrastu s tím je Vláčil „v zahraničí nezaslouženě takřka neznám“.
Vláčilovy filmy nebyly dosud uváděny ani v Británii. To se změnilo v roce 2007, kdy společnost Second Run vydala DVD Markéty Lazarové, která dosud nevyšla ani v ČR. Letos v zimě následovalo DVD Údolí včel a nyní Second Run vydává i snímek Adelheid. Stejně tak vyšla sada čtyř Vláčilových filmů zahrnující i hraný dokument Sentiment Tomáše Hejtmánka z roku 2003. V něm Hejtmánek rekonstruuje rozhovory s Vláčilem těsně před jeho smrtí a režiséra v něm hraje Jiří Kodet.
DVD Vláčilových filmů se dočkala v Británii výborných recenzí a nyní mu BFI uspořádal retrospektivu. Vláčil je po Gustavu Machatém teprve druhým českým režisérem, kterého si BFI k takové přehlídce vybral.
Podle Sight & Sound Markéta Lazarová i Údolí včel společně s filmy Ingmara Bergmana Sedmá pečeť a Pramen panny a se snímkem Andreje Tarkovského Andrej Rublev představují nejpřesvědčivější evokaci středověku na filmovém plátně.
Během Vláčilovy retrospektivy britští diváci uvidí celkem 14 filmů - 12 celovečerních a dva krátkometrážní. Vedle celovečerního debutu Holubice z roku 1960 to jsou snímky ze středověku (Ďáblova past, Markéta Lazarová a Údolí včel), filmy zasazené do poválečné doby (Adelheid, Stíny horkého léta a Pasáček z doliny), stejně jako filmy, které Vláčil natočil po vynucené přestávce v 70. letech a které jsou situované do současnosti (Dým bramborové natě, Hadí jed či Stín kapradiny).
Na retrospektivě se podílí s BFI České centrum v Londýně a Národní filmový archiv.
