Výpravný snímek italského režiséra Luchina Viscontiho se zabývá příběhem pěti bratrů, kteří přišli z venkova do rušného velkoměsta. Se svou matkou zde hledají nový a lepší život. Na cestě k úspěchu se ale jejich charaktery vykreslují a sourozenci mezi sebou rozehrávají poutavou hru. ČT2 film uvede v originálním znění s českými titulky dnes ve 20:50 v rámci cyklu Velikáni filmu.
Téměř tříhodinový snímek začíná jako zcela nevinná situační hra, v níž půjde akorát o drobné nuance v chování standardní sicilské rodiny. Milánský filmař z prostého poklidného začátku ale dokázal vyždímat přesvědčivé drama, jež staví hlavně na silných postavách. O překvapivé zvraty tady není nouze.
Viscontimu se podařilo brilantním způsobem vykreslit vlastnosti jednotlivých bratří. Tak třeba Rocco - hodný, čestný a milý mladík. Nadevše uznává své bratry, ať se děje cokoliv. Kvůli svému bezpáteřnímu bratru Simonovi neváhá dokonce položit svou hlavu na špalek. Ačkoliv ví, že Simon zaraždil jeho životní lásku, neochvějně ho kryje před policiií a ještě ke všemu na sebe vezme i neúnosné finanční závazky.
Luchino Visconti (2. listopadu 1906 - 17. března 1976)
Narodil se jako jedno ze sedmi dětí do velmi zámožné rodiny. Visconti byli potomci šlechtického rodu a sám Luchino byl čtvrtý syn milánského vévody. Díky dobrému finančnímu zázemí nestrádal, naopak se mu dostalo kvalitního vzdělání - studoval např. i jezdeckou školu.
Viscontiho filmovou tvorbu silně ovlivnil malíř August Renoir, s nímž se seznámil ve 30. letech. Předtím se ale věnoval divadlu či baletní inscenaci. Jeho snímky reflektují motivy smrti a zániku, buď metaforicky nebo klidně přímo. Visconti zachycoval také homosexuální tematiku, protože on sám se k této sexuální orientaci nepokrytě hlásil.
Upozornil na sebe debutem Posedlost z roku 1943, kde vykreslil obraz venkovského života v Itálii. Film byl ale zakázán a mohl být uveden až po válce. Ve věku 70 let zemřel filmař na mrtvici.
Režisér prostřednictvím zodpovědného Rocca odhaluje silná pouta bratrské lásky a mezi řádky nechává diváka přemýšlet, zdali už tato vrcholná náklonnost nepřesahuje své hranice. Svou roli zde hraje i hořkost a zraněné mužské ego, které se nedokáže smířit se štěstím bývalé milenky.
Příkladem pro celou pětici sourozenců je naopak mladičký bratr Ciro. Jde si svou vlastní poctivou cestou za svými sny. Ve snímku je to právě on, kdo sebevědomě reprezentuje myšlenku, že člověk dokáže vše na světě, akorát se nesmí svých cílů vzdát.
Visconti je „mistr vypravěč“. Dokáže udržet diváka u obrazovky i za tak banálních situací, kdy jdou chlapci akorát odklízet sníh. Děj pak kupodivu nabere obrátky, jaké nikdo nečekal. Proslýchá se třeba, že během promítání v Americe museli střihači vystřihnout půlhodinovou scénu, kterou diváci vyhodnotili jako příliš násilnou.
Rocco a jeho bratři byli natočeni na motivy příběhů knihy Ghisolfský most od Giobanniho Testoriho. Na 21. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách roku 1960 jej porota ocenila svou zvláštní cenou. A v Dánsku Rocca ocenili jako nejlepší evropský film. Snímek také odstartoval pozdější hvězdnou kariéru herce Alaina Delona.
Rocco a jeho bratři: Drama (1960). Hrají: Alain Delon, Renato Salvatori, Annie Girardot, Katina Paxinou, Spiros Focás
