Viscontiho bratrská láska až za hrob

Výpravný snímek italského režiséra Luchina Viscontiho se zabývá příběhem pěti bratrů, kteří přišli z venkova do rušného velkoměsta. Se svou matkou zde hledají nový a lepší život. Na cestě k úspěchu se ale jejich charaktery vykreslují a sourozenci mezi sebou rozehrávají poutavou hru. ČT2 film uvede v originálním znění s českými titulky dnes ve 20:50 v rámci cyklu Velikáni filmu.

Téměř tříhodinový snímek začíná jako zcela nevinná situační hra, v níž půjde akorát o drobné nuance v chování standardní sicilské rodiny. Milánský filmař z prostého poklidného začátku ale dokázal vyždímat přesvědčivé drama, jež staví hlavně na silných postavách. O překvapivé zvraty tady není nouze.

Viscontimu se podařilo brilantním způsobem vykreslit vlastnosti jednotlivých bratří. Tak třeba Rocco - hodný, čestný a milý mladík. Nadevše uznává své bratry, ať se děje cokoliv. Kvůli svému bezpáteřnímu bratru Simonovi neváhá dokonce položit svou hlavu na špalek. Ačkoliv ví, že Simon zaraždil jeho životní lásku, neochvějně ho kryje před policiií a ještě ke všemu na sebe vezme i neúnosné finanční závazky.

Luchino Visconti (2. listopadu 1906 - 17. března 1976)

Narodil se jako jedno ze sedmi dětí do velmi zámožné rodiny. Visconti byli potomci šlechtického rodu a sám Luchino byl čtvrtý syn milánského vévody. Díky dobrému finančnímu zázemí nestrádal, naopak se mu dostalo kvalitního vzdělání - studoval např. i jezdeckou školu.

Viscontiho filmovou tvorbu silně ovlivnil malíř August Renoir, s nímž se seznámil ve 30. letech. Předtím se ale věnoval divadlu či baletní inscenaci. Jeho snímky reflektují motivy smrti a zániku, buď metaforicky nebo klidně přímo. Visconti zachycoval také homosexuální tematiku, protože on sám se k této sexuální orientaci nepokrytě hlásil.

Upozornil na sebe debutem Posedlost z roku 1943, kde vykreslil obraz venkovského života v Itálii. Film byl ale zakázán a mohl být uveden až po válce. Ve věku 70 let zemřel filmař na mrtvici.

Režisér prostřednictvím zodpovědného Rocca odhaluje silná pouta bratrské lásky a mezi řádky nechává diváka přemýšlet, zdali už tato vrcholná náklonnost nepřesahuje své hranice. Svou roli zde hraje i hořkost a zraněné mužské ego, které se nedokáže smířit se štěstím bývalé milenky.

  • Rocco a jeho bratři zdroj: ČT
  • Rocco a jeho bratři zdroj: ČT

Příkladem pro celou pětici sourozenců je naopak mladičký bratr Ciro. Jde si svou vlastní poctivou cestou za svými sny. Ve snímku je to právě on, kdo sebevědomě reprezentuje myšlenku, že člověk dokáže vše na světě, akorát se nesmí svých cílů vzdát.

Visconti je „mistr vypravěč“. Dokáže udržet diváka u obrazovky i za tak banálních situací, kdy jdou chlapci akorát odklízet sníh. Děj pak kupodivu nabere obrátky, jaké nikdo nečekal. Proslýchá se třeba, že během promítání v Americe museli střihači vystřihnout půlhodinovou scénu, kterou diváci vyhodnotili jako příliš násilnou.

  • Rocco a jeho bratři zdroj: ČT
  • Rocco a jeho bratři zdroj: ČT

Rocco a jeho bratři byli natočeni na motivy příběhů knihy Ghisolfský most od Giobanniho Testoriho. Na 21. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách roku 1960 jej porota ocenila svou zvláštní cenou. A v Dánsku Rocca ocenili jako nejlepší evropský film. Snímek také odstartoval pozdější hvězdnou kariéru herce Alaina Delona.

Rocco a jeho bratři: Drama (1960). Hrají: Alain Delon, Renato Salvatori, Annie Girardot, Katina Paxinou, Spiros Focás

Nahrávám video
Ukázka z filmu Rocco a jeho bratři
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 19 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 21 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...