Víkend je poslední šancí vidět Zlatou uličku. Pak se na rok zavře

Praha – O víkendu si lidé mohou projít Zlatou uličku naposledy před tím, než ji na dvanáct měsíců „zaberou“ stavbaři, archeologové a restaurátoři. Oblíbený turistický cíl na Pražském hradě čeká zřejmě nejrozsáhlejší rekonstrukce v historii, důvodem je především zastaralá kanalizace, která představuje riziko pro statiku celé pitoreskní uličky. S opravami se původně mělo začít už v sobotu 1. května.

Hrad na rekonstrukci, včetně archeologického výzkumu a nové expozice, vyčlenil přibližně čtyřicet milionů korun. Opravovat se bude nejen ulička, ale také se budou zpevňovat nosné konstrukce v některých domcích. Zavedeny budou nové telefonní kabely, IT sítě a bezpečnostní systémy.

Stavbaři při rekonstrukci budou kopat až do hloubky šesti metrů, archeologové tak dostanou poprvé příležitost k rozsáhlému výzkumu v této části Hradu. Příslibem zajímavých objevů je i to, že ulička vznikla na navážce, kam se původně vyvážely odpadky. „Měly by tam být předměty denní potřeby nebo nádobí,“ odhaduje Petr Chotěbor z odboru památkové péče Pražského hradu, na co archeologové při svém průzkumu zřejmě narazí.

2 minuty
Reportáž Ivy Němcové
Zdroj: ČT24

Zlatá ulička vznikla po vybudování severního opevnění Hradu a je dnes posledním zbytkem drobné zástavy. Ve skromných obydlích bydlela hradní čeleď, pravděpodobně hradní střelci a zlatníci – název Zlatnická ulička je doložen ze 16. století. Podobu obydlí z té doby nejlépe ukazuje domek čp. 20 s brázděným patrem, původní velikost pak dům čp. 13. Domky byly obývány až do druhé světové války, ale už za 1. republiky se dbalo na to, aby při úpravách nebyl měněn pitoreskní ráz uličky. V domku čp. 22 žil v letech 1916–17 spisovatel Franz Kafka.

Znovu by se ulička mohla otevřít v dubnu či v květnu příštího roku. Po dokončení oprav by se měl změnit i charakter této turistické atrakce. „Minimálně by se měly měnit prvky vybavení domků a barevnost průčelí by se měla vrátit k původnímu návrhu Jiřího Trnky z roku 1952,“ prozradil Chotěbor.

Ubudou obchody s upomínkovými předměty a naopak přibude nová stálá expozice, která bude přibližně v polovině domků dokumentovat život v uličce v letech 1600 až 1956.

Do otevření Zlaté uličky si návštěvníci Hradu mohou prohlédnout jinou novou expozici v Rožmberském paláci, který se pro veřejnost otevřel vůbec poprvé. Do dubna do něj lidé mohli nahlédnout jen výjimečně, například při koncertech, nyní je jeho část zařízena jako apartmá chovanky Ústavu šlechtičen v první polovině 19. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 35 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...