Veletržní palác zchátral. Mým ideálem je nový objekt, říká Jiří Fajt

Praha - Nový ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt oznámil své nejbližší plány. Chce změnit organizační struktury, obměnit vedoucí odborníky, více kompetencí dá kurátorům. Budovy, v nichž sbírky sídlí, podle něj nutně potřebují opravy. „Pan Fajt místo planého teoretizování začíná opravdu mluvit o závažných věcech, o kterých jeho předchůdci nemluvili,“ říká k tomu vedoucí kulturní rubriky Respektu Jan H. Vitvar.

Fajt označuje současnou galerii za nepružného molocha a těžko řiditelnou instituci, z níž se vytratila osobní zodpovědnost a motivace. Přesto z ní hodlá vybudovat moderní muzeum srovnatelné s evropskými institucemi. Na konci léta Fajt představí tým nejbližších spolupracovníků. „Okamžitě se začneme věnovat analýze stavu budov NG. Již po prvním týdnu však zjišťujeme tristní stav některých z nich,“ uvedl Fajt.

Děravý Veletržní palác

Jedná se především o Veletržní palác. Před rokem ředitelka v něm sídlící Sbírky moderního a současného umění Helena Musilová vyčíslila potřebnou rekonstrukci pláště paláce na 250 milionů korun. Kromě toho, že fasáda nevypadá reprezentativně, způsobuje její stav velké energetické ztráty. Celková rekonstrukce by mohla stát více než miliardu korun.

„Na této významné funkcionalistické budově se absence péče podepsala nejvíce. Jinak na tom ale není ani Šternberský palác, zásadní investice čekají klášter sv. Anežky, palác Kinských bude muset proměnit svou veřejnou tvář,“ vypočítává Fajt.

„Mým ideálem by bylo postavit nový objekt pro Národní galerii, protože žádný ze šesti objektů, kde galerie hospodaří, nebyl zřízen pro účely vystavování pro Národní galerii,“ uvedl Fajt v rozhovoru pro DV TV. Dále oznámil, že již brzy podepíše smlouvu s novým generálním partnerem Národní galerie, kterým bude zatím neznámá banka.

Nový akviziční fond

Dvousetmilionový státní příspěvek sotva pokrývá náklady na základní provoz a péči o budovy neumožňuje, míní Fajt. Akviziční fond, z něhož by mohla soustavně nakupovat umění, Národní galerie nemá. „Tím ale neplní své poslání, totiž pravidelně dokumentovat dění na výtvarné scéně. Od příštího roku bude takový fond zřízen jako rozpočtová kapitola s delimitovanými finančními prostředky,“ vysvětluje Fajt.

Také změny organizačního uspořádání a administrativního řízení sbírek jsou podle Fajta nutné. „Administrativa NG je rozmístěna v šesti objektech, což s sebou přináší značné manažerské problémy a náklady. V NG neexistuje jinde běžný intranet. Výsledkem je nepružný moloch, kde k přijetí i triviálního rozhodnutí je zapotřebí neúměrně dlouhá doba, mnohdy v řádech i několika týdnů,“ popisuje nový ředitel.

Nahrávám video
Vitvar: Fajt mluví o závažných věcech
Zdroj: ČT24

„Fajt chce galerii propojit jako jeden celek, který bude jednotně vystupovat vůči veřejnosti, což je velmi dobrý nápad,“ říká k tomu vedoucí kulturní rubriky týdeníku Respekt Jan H. Vitvar. V nové organizační struktuře by měl zásadně povýšit kurátor. Zatímco své nejbližší spolupracovníky si Fajt hodlá vybírat sám, při obsazování kurátorských pozic by chtěl zavést otevřená výběrová řízení, případně i mezinárodní.

Příští rok díky úzké spolupráci se zahraničními institucemi Fajt v Praze vystaví díla Oskara Kokoschky, Egona Schieleho, Františka Kupky nebo Josepha Beuyse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 4 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 16 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 20 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...