Praha – V noci na dnešek zemřela ve věku 93 let spisovatelka Květa Legátová, kterou proslavila zejména povídková kniha Želary. Za knihu, kterou vydala až po osmdesátce, dostala v roce 2002 Státní cenu za literaturu. Spisovatelka (vl. jménem Věra Hofmanová) publikovala už od 50. let, minulý režim však její tvorbě příliš nepřál.
Legátová se narodila 3. listopadu 1919 v rodině venkovského učitele. Vystudovala češtinu, němčinu, fyziku a matematiku a po krátkém válečném působení na brněnské konzervatoři učila přes 40 let na jednotřídkách v zapadlých částech Beskyd. Z těchto valašských i slováckých oblastí pak čerpala náměty svých příběhů.
Čtenáře zaujaly její popisy tvrdých, tragických osudů, často pokřivených bídou a těsnými obzory malého světa, realistické, nesentimentální a současně poetické a plné pochopení lidské touhy po svobodě, po nevědomém směřování k něčemu vyššímu. Téměř všechny postavy jejích románů prý mají reálnou předlohu, vycházející z jejích letitých zkušeností učitelky na valašských i slováckých oblastech, kterým se říká kopanice.
První díla vyšla Legátové v 50. letech, v roce 1961 vydala román pro dívky Korda Dabrová. V 60. letech pracovala pro časopis Host do domu. Napsala několik pohádek a řadu rozhlasových her, v 90. letech vyhrála rozhlasovou soutěž Prix Bohemia. Napsala také několik pohádek, detektivek nebo rozhlasových her.
Soubor povídek Želary, byť publikovaný až v roce 2001, napsala Legátová před takřka 40 lety. V roce 2002 vyšla také novela Jozova Hanule a právě tyto dvě knihy se staly předlohou pro snímek Ondřeje Trojana Želary, který to dotáhl až k oskarové nominaci.
