Ve Švédsku poctí skupinu ABBA – stavbou muzea

Praha - Přesně za rok se ve Stockholmu slavnostně otevře muzeum jedné z nejpopulárnějších skupin vůbec - ABBA. Návštěvníci si budou moci prohlédnout kostýmy, nástroje a jiné předměty, které se vztahují k desetileté historii známé čtveřice.

Výstavba muzea skupiny ABBA začala ve stockholmské čtvrti Stadsgården na konci minulého roku. Za brány muzea budou vpuštěni první zájemci 3. června 2009, vstupenky jsou ale v prodeji už od prosince. Cena lístku by se měla pohybovat kolem 26 eur - v přepočtu asi 650 korun.

Oblíbenost formace potvrzují i čísla, ABBA dodnes prodává 3 miliony desek ročně. Velkou hudební záhadou ale je, proč se jejich skladby neobjevují v žebříčku nejlepších skladeb sedmdesátých a osmdesátých let, přestože ABBA je jednou ze tří nejprodávanějších skupin vůbec.

Často se objevuje otázka, zda si ABBA vlastní muzeum zaslouží. Hudební kritici neskrývají svůj negativistický postoj vůči skupině a kdyby se měli rozhodnout, zda má ABBA mít své muzeum, ve většině případů by byli proti. „Rozhodně si ho zaslouží z hlediska svých posluchačů. Otázkou je, jestli by jim muzeum ve stejné velikosti postavili i hudební kritici,“ uvedl Luděk Staněk,šéfredaktor časopisu pro muže FHM.

Celou svoji kariéru ABBA postavila na dokonale zpracovaných písničkách, které vychází ze stylu Wall of Sound, tzn. vyskytuje se v nich mnoho násobených vokálů přes sebe. „Poté, co ABBA v roce 1974 prorazila na soutěži Eurosong Contest, dala skupina základ tamějšímu hudebnímu průmyslu. Švédové zpívají velice dobře anglicky a mají velmi dobré manažery a producenty,“ řekl Staněk.

Jednorázové vystoupení ABBA se nejspíše už nikdy neuskuteční. „ABBA dostala nabídky za neuvěřitelné peníze za jedno vystoupení, mluvilo se až o miliardě dolarů. Obě zpěvačky už ale nechtějí na pódium - odešly v době své největší slávy a krásy a těžko by to překonala představa na postarší dámy a pány na pódiu,“ dodal Luděk Staněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 4 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 18 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 22 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...