Ve slavné vládní vile vznikne unikátní knihovna

Brno – Rekonstrukce takzvané vládní vily Stiassni bude trvat zhruba tři roky. Brněnská prvorepubliková vila měla sloužit zejména jako metodické centrum moderní architektury, jež u nás dosud chybí. Součástí badatelny bude unikátní knihovna profesora Vladimíra Šlapety, kterou tvoří šest tisíc publikací. Do vily tak byly dovezeny první svazky.

Prvních pětačtyřicet beden s knihami již do funkcionalistické vily v Brně-Pisárkách dorazilo. Jedná se o knihy, jež měl Vladimír Šlapeta uložené v Praze, ostatní má bývalý děkan brněnské architektury ještě doma nebo různě po ateliérech. „Já jsem v životě kupoval hlavně kočárky, knihy a také někdy kořalku, ale nejvíc knihy. Od 60. let jsem je už jako gymnazista poctivě sbíral,“ popisuje Vladimír Šlapeta, historik architektury. Velkou část výtisků získal jako přispěvatel v zahraničních časopisech, v knihovně tak budou ke zhlédnutí odborné publikace z 20. let. Především se ale jedná o knihy z let 40. a výše, a to jak české, tak i maďarské, francouzské, italské nebo španělské.

Všech šest tisíc publikací by mělo být ve vile do 14 dní, poté začne náročný proces katalogizace. Jak uvádí Šlapeta, publikace obsahují původní plány, které jsou těžko dostupné. „Ta knihovna nemá sobě rovné, pokud jde o odborné zaměření, ty knížky takto pohromadě v takové celistvosti v ČR neexistují,“ upřesňuje ředitel NPÚ Brno Petr Kroupa. Zrestaurovat dnes památky první poloviny 20. století je totiž technologicky mnohem složitější, než je tomu například u renesančních staveb. Badatelské centrum s knihovnou tak bude velkou pomocí pro restaurátory nebo samotné studenty architektury.

2 minuty
Reportáž Ley Surovcové
Zdroj: ČT24

Funkcionalistickou vilu v Brně si nechal v roce 1927 postavit podle návrhu architekta Arnošta Wiesnera textilní průmyslník židovského původu Alfred Stiassny. Za okupace ji původním majitelům zabavilo gestapo, po válce zůstala státu. Rodina po válce žila ve Spojených státech amerických. Stiassny i jeho manželka Hermína zemřeli v 60. letech v Hollywoodu. Po druhé světové válce sloužila vila vládě, tehdy také získala mezi lidmi pojmenování „vládní vila“. Ubytovávaly se tady zahraniční návštěvy a významné osobnosti, mimo jiné i kubánský diktátor Fidel Castro. Veřejnosti se otevřela krátce loni v létě, už ve správě Národního památkového ústavu.

Obnova vily Stiassni
Zdroj: ČT24/NPÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...