Praha – Vánoční písně dotvářejí atmosféru svátečních dnů, zároveň nebývají o nic méně podřízené zákonům showbyznysu než jiné písně. Jednou z prvních a hned nejprodávanějších byly Bílé Vánoce od Binga Crosbyho. V českém prostředí můžeme za pionýra vánočních alb považovat Karla Gotta.
Vánoční desku nazpíval Karel Gott v roce 1969 původně pro Německo. Na československý trh se s ním nepočítalo, přesto zde Vánoce ve zlaté Praze vyšly a navzdory absenci reklamy se z nich stal obrovský hit, kterého se prodalo zhruba šest set tisíc. „Každý rok vycházela a nesměla být propagována, takže jste ji našli někde za výlohou pod pultem, ale nebyla propagovaná. Je to první vánoční album koncipované jako celek (u nás),“ připomíná hudební publicista Honza Dědek.
Produkce vánočních písní se však v Československu celkově oproti světu zpozdila. Pro Ameriku byl typický vznik prvních vánočních skladeb začátkem čtyřicátých let se vstupem USA do bojů druhé světové války. „Nebojuje se na jejím území, ale na Štědrý večer u slavnostní večeře chybí spousta mužů, kteří bojují v Evropě nebo Tichomoří. Tehdy vznikají písničky, na což v Evropě nebyl úplně prostor. A vznikají slavné písničky jako Budu doma do Vánoc a tak dále, které se ale přežily a zpívají se dodnes,“ uvádí Dědek. V roce 1942 se tak objevila nejprodávanější vánoční písnička, a to Bílé Vánoce v podání Binga Crosbyho. Prodalo se jí několik desítek milionů kopií a ještě jednou tolik kopií mají lidé verzí od dalších interpretů, jako je Frank Sinatra.
Děda Mráz uspěl jenom v písničce
I u nás se, jak bylo oblíbené, objevila česká verze Bílých Vánoc, v polovině šedesátých let ale byla hvězdou skladba Rolničky, rolničky s textem od Vladimíra Dvořáka z Televarieté, v níž figuruje Děda Mráz. „V tomhle se komunistům podařilo v nás udržet, to je myslím jediné, jinak se tady Děda Mráz nechytil,“ hodnotí Dědek. Po roce 1989 navíc existují případy, kdy se zpěváci pokusili přezpívat tento text se Santou Clausem místo Dědy Mráze. Pokusil se o to právě Karel Gott. Příliš se ale nechytil. „Když Lucie Bílá před několika lety zpívala Bílé Vánoce, tak se vrátila k Dědu Mrázovi,“ dodává Dědek.
Za vlády komunistů se ale podařilo uspět spíš vánočním písním, které se vyhýbaly křesťanskému rozměru svátků. Z šedesátých let tak známe Purpuru Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra nebo Vánoce, Vánoce přicházejí od Jaromíra Vomáčky a Zdeňka Borovce. „Strašná ptákovina, ale dodnes velmi populární,“ hodnotí ji Dědek. Proti kýčovitosti některých skladeb se pak cynickou parafrází staví někteří umělci. Ve světě jsou cover verze populárních písní zcela běžné, u nás se o podobné věci pokusili třeba Ivan Mládek nebo Xindl X, který zpívá: „Štědrý večer nastal, když jsem doma chlastal.“
Nezapomínat o Vánocích na druhé
Jiný extrém představují angažované vánoční písně. Ze světa známe dva výrazné příklady. O jeden se pokusil John Lennon v roce 1971 se skladbou Happy Xmas (War is Over), s níž reagoval na válku ve Vietnamu. Tehdy ovšem zapadla, v Americe se vůbec nedostala do hitparády. „Bohužel se do hitparád dostala až v roce osmdesát v souvislosti s vraždou Johna Lennona, kterého zabili osmého prosince, a strašně rychle byl singl vydán znovu a promluvil do vánočních hitparád,“ uvedl Dědek.
Jenom o několik let později vznikla píseň Do They Know It’s Christmas?, kterou připravili Midge Ure a Bob Geldof, nazpívala ji skupina Band Aid uměle složená ze známých popových osobností a která měla za cíl pomoc Africe. Stal se z ní druhý nejúspěšnější singl ve Velké Británii. Po pěti letech vznikla druhá verze písně, třetí v roce 2004 a čtvrtá zní v rozhlase v dnešním předvánočním čase.
Ekonomie vánočních písní
„Zpočátku se začaly natáčet koledy. Pak se zjistilo, že vánoční písničky jsou výhodný byznys, protože normální hudbu lze zopakovat jednou dvakrát za život, ale vánoční písničky lze vytáhnout každý rok na Vánoce, pouštět od Mikuláše do Silvestra, což je oblíbený termín pro koledy, kdy to lidé mají rádi, a každý rok, jednou za čas, se dá deska vydat znova, přitočit dvě tři písně, přidat nový obal a penízky to sype,“ řekl hudbení publicista Honza Dědek.
Napsat novou vánoční klasiku je stále složitější, shodují se hudebníci
V posledním desetiletí se nikomu, dokonce ani hvězdám jako Taylor Swift, Coldplay nebo Beyoncé, nepodařilo proměnit oblíbenou vánoční píseň v opravdový hit. Snad posledním obrovským vánočním hitem tak zůstává píseň All I Want for Christmas Is You, kterou představila Mariah Carey už v roce 1994.
Vytvoření vánočního hitu je totiž doslova alchymie, pro níž platí spousta pravidel, která si navíc často odporují: na jednu stranu by takový hit neměl opomíjet křesťanskou podstatu Vánoc, na druhou stranu to s náboženstvím není radno přehánět; nálada správného vánočního hitu by také měla být veselá i smutná zároveň, neuškodí ani postěžovat si, nakolik lidé opomíjejí pravý význam Vánoc; a paradoxně na závěr nesmí chybět ani některý z klasických vánočních symbolů - jako sněhulák. I kdyby byly pravidel pro tvorbu vánočního hitu stovky, některé kapely se nevzdávají svého stylu a zároveň ani nerezignují na vánoční tématiku, třeba tak, jako punkoví veteráni Bad Religion:
