Vánoce bez české Popelky jsou pro Nory nemyslitelné

Oslo – Nejenom Češi si nedovedou představit vánoční svátky bez filmu Tři oříšky pro Popelku. Neodmyslitelnou součástí Vánoc se stala česká Popelka např. i v Norsku. Místní tvrdí, že sledováním této pohádkové klasiky na Štědrý den v 11:00 dopoledne na prvním programu veřejnoprávní televize NRK pro ně začínají vánoční svátky. Loni film v pětimilionovém Norsku na Štědrý den zhlédl podle deníku Aftenposten plný milion diváků.

Pohádka se v Norsku poprvé vysílala již v roce 1975, tedy pouhé dva roky po její premiéře. V roce 1993 programová redakce televize NRK dospěla k názoru, že je zapotřebí vánoční nabídku pořadů aktualizovat, a rozhodla se film z programu vyřadit. „Nemohli udělat větší chybu,“ konstatoval deník Aftenposten. Na Štědrý den toho roku bombardovaly televizi svými telefonáty stovky rozhořčených diváků, kteří žádali „svou Popelku“ zpět.

Televize zklamané diváky vyslyšela a nyní již je opět Popelka s Libuší Šafránkovou v hlavní roli na Štědrý den v Norsku jasně nejsledovanějším pořadem, přičemž řada rodin přiznává, že podle vysílacího času pohádky organizuje svůj vánoční program. Za Popelkou následují v žebříčku popularity na Štědrý den v Norsku kreslené disneyovky jako Bambi a Kačer Donald.

Když v roce 2005 vyšly konečně v Norsku Tři oříšky pro Popelku na DVD, prodalo se jen za první týden 21 000 exemplářů. Melodii z filmu si Norové dávají na mobilní telefony a hraje se také na norských svatbách, pro něž je snímek nezřídka inspirací. Než byla Popelka vydána na DVD, volaly prý do redakce televize pravidelně dívky, které žádaly nahrávku snímku, aby z ní mohly okopírovat Popelčiny plesové šaty pro svou svatební róbu. Na Facebooku existují desítky fanouškovských stránek Popelky, jejichž členy jsou nadšení Norové.

Zatímco řada zemí vysílá film s titulky, v Norsku byl zvolen překrývací dabing, kdy je na pozadí slyšet čeština. Všechny postavy namluvil nedávno zesnulý norský herec Národního divadla Knut Risan, jehož falzet propůjčuje některým scénám komický nádech. Tato forma dabingu složitější na poslech je také jedním z důvodů, proč pohádku zvanou v norštině Tre nötter til Askepot mají v Norsku v oblibě spíš diváci starší 12 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 11 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 18 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.