Válka v Benátkách: staré rány v nových filmech

Benátky - O Zlatého lva na 71. filmovém festivalu v Benátkách se ucházejí snímky, které se nebojí kontroverzních témat. Včera viděli diváci v premiéře hned dva příběhy z války: drama The Cut se vrací ke genocidě Arménů v osmanském Turecku; film Far From Men pojednává o vzpouře Alžířanů proti francouzskému kolonialismu.

Nahrávám video
V Benátkách se představily dva filmy o konfliktech
Zdroj: ČT24

Přestože snímek Far From Men se odehrává na pozadí války v padesátých letech minulého století, hlavní linkou je vztah nepřátel - Francouze a Alžířana, kteří musí překonat nedorozumění a začít spolupracovat. „Film je velice současný, protože podobná situace se právě teď odehrává po celém světě,“ domnívá se režisér David Oelhoffen.

Jazykovou a kulturní bariéru musel překonat i herec Viggo Mortensen, známý především z role Aragorna v Pánovi prstenů. Kvůli natáčení musel ovládnout hned dva jazyky - francouzštinu a arabštinu. „Zpravodajství je tu od toho, aby udrželo lidi ve strachu. Když se díváte na zprávy, máte chuť prostě zamknout dveře - a to je nebezpečné,“ poznamenal k tématu snímku.

Německý režisér tureckého původu Fatih Akin se kulturnímu nedorozumění věnuje ve své tvorbě pravidelně. Za drama Proti zdi o turecké dívce, která navzdory své ortodoxní rodině touží po evropanské volnosti, získal Zlatého medvěda na festivalu v Berlíně, multikulturní kulinářskou komedií Soul Kitchen si před pár lety v Benátkách vysloužil zvláštní cenu.

Tentokrát ho ale nezajímal současný život Turků a vůbec emigrantů ve Spolkové republice. Ve filmu The Cut se vrací k arménské genocidě, k níž došlo během první světové války, kdy Turci vyvraždili téměř jeden a půl milionu Arménů. Současné Turecko se ale ke své minulosti nehlásí. „Mám turecké předky a arménská genocida, která je součástí mého kulturního dědictví, není v turecké historii společností nijak reflektována,“ uvedl Fatih Akin, že i to byl jeden z důvodů, proč si ožehavé téma vybral, přestože od natáčení ho zrazovaly i výhrůžky smrtí. K filmu napsal také scénář. Je příběhem Arménce, který se po deportaci ze své rodné vesnice dozví, že jeho dcera je možná stále naživu, a vydá se ji hledat po světě.

Tragické konflikty nedávné historie se v letošní benátské hlavní soutěži objevují často. Například jediný soutěžní dokument The Look of Silence připomenul masakry v 60. letech v Indonésii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 34 mminutami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 3 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 20 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...