V planetáriu je možné pozorovat Brno z neokoukaných úhlů

7 minut
Rozhovor s Pavlem Karasem o filmu Brno 360
Zdroj: ČT24

Pohled na známé památky a místa z neokoukaných úhlů i objevování neznámých zákoutí slibuje film Brno 360, který vznikl pro brněnskou hvězdárnu. Promítat se bude pouze v tamním digitáriu. Podle tvůrců mohou diváci čekat vyhlídkový let prostorem i časem.

Brno 360 navazuje na projekt Morava 360, který se s velkým úspěchem promítal v planetáriu před dvěma a půl lety. Natáčení a výroba snímku o Brně zabraly více než rok. V ulicích i okolní přírodě bylo pořízeno 24 hodin videí a časosběrů, do výsledného filmu se z natočeného materiálu dostalo necelých čtyřicet minut.

„Hodně záběrů bylo natáčeno drony, a byť dneska natáčení dronem je poměrně běžné, tak v případě této projekce je jiné, že se film promítá na kupoli, obraz vás obklopí ze všech stran, takže i záběry, které znáte z ptačí perspektivy, v planetáriu vypadají úplně jinak,“ upozorňuje hlavní autor projektu Pavel Karas. Projekční plocha brněnského digitária má podobu polokoule o průměru sedmnácti metrů.

Za funkcionalismem i do řeky

Z brněnské architektury vyzdvihuje film funkcionalistické stavby, zabírá ale také brownfieldy s odkazem na moravský Manchester, tedy doby, kdy bylo Brno metropolí textilního průmyslu. Kamery se snažily nahlédnout i mimo obvyklé trasy.

„Třeba donedávna se moc nevědělo o vodojemech pod Žlutým kopcem, i když je pravda, že v průběhu natáčení se zrovna toto místo poměrně zmedializovalo,“ připouští Karas. „Ale v Brně je takových míst spousta a i člověk, který v něm žije poměrně dlouho, bude možná překvapen,“ dodává.

Zaměřil se také na brněnské vodní toky, už jen proto, že název města s vodou souvisí, je odvozen od staroslovanského základu s významem „bláto“. „Mám brněnské řeky rád a trošku mě mrzí, že tady není třeba takové nábřeží, kde by se lidé setkávali, jako je třeba v Praze nebo jiných velkých městech. Nicméně řeky jsou přece jen pro Brno klíčové, protože podél nich vznikalo první osídlení. Teď jsou tak trochu skryté – a tak je to i ve filmu, kde se řeky na začátku objeví, pak se zanoří a na konci se zase vynoří,“ popisuje Karas.

Snímek Brno 360 se začne v planetáriu promítat na začátku října. Doplňuje ho stejnojmenná publikace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 18 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...